Co říká současný výzkum

3D skenery chodidla se používají jako rychlá alternativa k ručnímu měření a mohou spolehlivě zachytit některé základní rozměry nohy. Studie Jones a kol. u 20 zdravých dospělých ukázala výbornou shodu mezi hodnotiteli u délky chodidla, šířky v oblasti prstních kloubů, šířky paty a obvodu přednoží. Autoři ale zároveň upozornili, že u jiných rozměrů byly rozdíly proti ručnímu měření větší, a proto samotný sken nelze automaticky považovat za dostatečný podklad pro každou ortopedickou nebo terapeutickou pomůcku [1].

Další práce ukazují, že tvar chodidla není izolovaný údaj. U 1 078 vysokoškolských studentů byla morfologie podélné klenby spojena s postavením přednoží a paty, ukazateli zatížení plosky a některými parametry stability při klidném stoji. Autoři proto navrhují hodnotit kombinaci typu klenby, funkčních tlakových ukazatelů a asymetrie mezi nohami, ne pouze jeden rozměr skenu [2].

Prakticky důležité je také načasování a kontext měření. Studie u 40 pracovníků na montážní lince zjistila po osmihodinové směně měřitelné změny v držení chodidla, plantárním tlaku, kontaktní ploše a výšce klenby. Výsledek naznačuje, že dlouhé stání může krátkodobě měnit funkci nohy, takže vyšetření je vhodné interpretovat podle běžné zátěže pacienta [3].

Co ukázaly konkrétní studie

Jones a kol. testovali 3D skener Elinvision 3DST v opakovaném měření pravého chodidla. Dva nezávislí hodnotitelé provedli tři skeny u každého účastníka a výsledky porovnali s ručním měřením. Intraclass correlation coefficients dosáhly u základních rozměrů velmi vysokých hodnot 0,97 až 1,00. Průměrné absolutní rozdíly proti ručnímu měření byly u délky, šířky přednoží, obvodu přednoží a šířky paty do 0,4 cm, ale u dalších rozměrů dosahovaly 0,5 až 1,1 cm [1].

Xu a kol. provedli průřezovou analýzu 1 078 studentů. Pomocí 3D skenu měřili výšku klenby, úhel hallux valgus a valgózní postavení paty, tlaková platforma dodala údaje o zatížení a síla platforma ukazatele stability. Nižší klenba byla spojena s větším úhlem hallux valgus, větším valgózním postavením paty a méně příznivými statickými ukazateli pružnosti a návratu zatížení. Větší rozdíl výšky klenby mezi levou a pravou nohou souvisel s většími stabilitními odchylkami [2].

Almenar-Arasanz a kol. měřili 40 pracovníků před a po osmihodinové směně ve stoji. Po směně zjistili malé, ale statisticky významné snížení výšky levé klenby o 0,6 mm, pokles průměrných i maximálních plantárních tlaků a změnu polohy centra tlaku. Potíže byly nejčastěji hlášeny v oblasti zad, kolen a chodidel. Autoři výsledky interpretují jako možné krátkodobé adaptační nebo únavové změny, ne jako důkaz trvalé deformity [3].

Choonara a Paton zkoumali rekreační běžce v Jižní Africe pomocí klinického Foot Posture Indexu a 3D skenu. Obě metody se shodovaly v popisu častého výskytu flexibilně ploššího postavení nohy, ale každá přinášela jiný typ informace: klinické hodnocení popisovalo funkční držení chodidla, zatímco 3D sken dodal přesnější strukturální rozměry. Autoři proto podporují kombinované vyšetření, zejména ve sportovní a klinické praxi [4].

Co to znamená v praxi

3D sken je užitečný nástroj, protože dokáže objektivně zaznamenat délku, šířku, tvar a některé proporce chodidla. To může pomoci při výběru obuvi, dokumentaci změn a návrhu individuálních vložek. Není to ale samostatná diagnóza. Stejně vysoká nebo nízká klenba může u různých lidí znamenat odlišnou funkci, bolestivost i způsob zatížení [1,2].

Proto dává smysl spojit sken s vyšetřením stoje a chůze. Tlaková platforma ukáže, kam se zatížení skutečně přenáší, jestli se výrazně liší levá a pravá noha a zda se tlak kumuluje v místě otlaků nebo bolesti. Klinické vyšetření pak doplní rozsah pohybu, citlivost, stabilitu, stav kůže, obuv a konkrétní potíže pacienta [2,3,4].

U lidí, kteří dlouho stojí v práci, sportují nebo mají potíže až po zátěži, může být rozdíl mezi „měřením v klidu“ a běžným dnem důležitý. Výzkum zatím neříká, že každý musí být skenován po směně nebo po běhu. Naznačuje ale, že výsledky je vhodné číst v kontextu toho, kdy potíže vznikají a jak je noha během dne zatěžována [3].

Kdy může být vhodné odborné vyšetření

Vyšetření má smysl při opakovaných otlacích, bolesti paty nebo přednoží, únavě chodidel po stání, pocitu nestability, výrazném rozdílu mezi levou a pravou nohou, rychlém opotřebení obuvi nebo potížích po sportu. U diabetu, poruchy citlivosti, zhoršeného prokrvení nebo deformit prstů je vhodné řešit i menší změny včas.

V ordinaci lze propojit více pohledů: rozhovor o potížích, kontrolu kůže a nehtů, vyšetření obuvi, 3D měření tvaru chodidla, měření plantárního tlaku a návrh režimových opatření nebo individuálních vložek. Cílem není vyrobit vložku podle jednoho čísla, ale snížit přetížení konkrétních míst a podpořit funkci nohy v běžném provozu.

Okamžitější řešení je vhodné při ráně, krvácení, mokvání, zarudnutí, otoku, náhlé změně barvy kůže, nově vzniklé výrazné bolesti nebo při kombinaci potíží s diabetem či poruchou citlivosti.

Limity současných poznatků

Vybrané studie jsou převážně průřezové, laboratorní nebo krátkodobé. Umí popsat vztah mezi tvarem chodidla, tlakem a stabilitou, ale samy o sobě neprokazují, že určitý typ skenu nebo konkrétní konstrukce vložky zabrání bolesti či zranění [1,2,3].

Část výsledků pochází ze zdravých dospělých, studentů, pracovníků jedné provozní skupiny nebo specifických sportovních populací. Přenos na pacienty s bolestí, diabetem, neurologickým onemocněním nebo výraznými deformitami proto musí být opatrný a individuální [1,2,3,4].

3D sken je přesnější dokumentace tvaru, ne zkratka k univerzálnímu řešení. Největší hodnotu má tehdy, když doplňuje klinické vyšetření a údaje o skutečné zátěži chodidla.

Závěr

Současná evidence podporuje používání 3D skenu jako užitečné součásti vyšetření chodidla. Zároveň ale ukazuje, že tvar nohy je jen jedna část příběhu. Pro obuv, vložky a prevenci přetížení je důležité sledovat také tlak, stabilitu, asymetrii, běžnou denní zátěž a konkrétní potíže pacienta. Dobré vyšetření proto nespoléhá na jeden obrázek, ale skládá více měření do praktického plánu péče.

Zdroje

[1] Jones PJ et al. Foot Measurements From Three-Dimensional Scans: Elinvision 3DST Reliability. Journal of Foot and Ankle Research. 2025. DOI: 10.1002/jfa2.70070. PMID: 40737191. PMCID: PMC12309729. https://europepmc.org/articles/PMC12309729.

[2] Xu Z et al. Foot arch morphology and lower-limb biomechanical characteristics in university students: a cross-sectional multifactorial analysis of 1,078 participants. Scientific Reports. 2026. DOI: 10.1038/s41598-026-38118-1. PMID: 41644648. PMCID: PMC12923694. https://europepmc.org/articles/PMC12923694.

[3] Almenar-Arasanz AJ et al. Short-Term Foot and Postural Adaptations During an Industrial Workday: A Workplace-Based Biomechanical Assessment. Journal of Functional Morphology and Kinesiology. 2025. DOI: 10.3390/jfmk10040476. PMID: 41440797. PMCID: PMC12733871. https://europepmc.org/articles/PMC12733871.

[4] Choonara YM, Paton GJ. Foot Posture Characteristics and Bilateral Load Distribution in African Male Recreational Runners: Insights from Foot Posture Index and 3D Scanning. Journal of Functional Morphology and Kinesiology. 2025. DOI: 10.3390/jfmk10030361. PMID: 40981060. PMCID: PMC12452290. https://europepmc.org/articles/PMC12452290.