Co říká současný výzkum

Běžecká zranění bývají multifaktoriální: souvisí se zátěží, regenerací, předchozími obtížemi, silou, mobilitou, technikou běhu, povrchem i obuví. Proto je opatrnější mluvit o úpravě rizikových faktorů než o „botě proti zranění“. Scoping review zaměřený na symptomatické běžce shrnul 30 studií s celkem 730 běžci a uvádí, že nošení foot orthoses při běhu bylo spojeno s okamžitým i dlouhodobějším snížením bolesti a symptomů u přetěžovacích běžeckých potíží. Autoři ale současně zdůrazňují potřebu lepších a jednotnějších studií, přesnějšího popisu typu vložek a zohlednění tvaru chodidla i konkrétní diagnózy [1].

Výběr obuvi podle pocitu komfortu není jen marketingová rada. Sekundární analýza randomizované studie u 527 rekreačních běžců sledovaných 6 měsíců našla nižší riziko běžeckého zranění u běžců, kteří vnímali botu jako více tlumenou a celkově lépe hodnocenou. Jde o asociaci v rámci konkrétního experimentu, ne o důkaz, že nejměkčí bota je vždy nejlepší volba [2].

Systematický přehled k tloušťce podrážky ukazuje, že silnější podrážka byla ve vybraných studiích spojena hlavně s delším kontaktem se zemí a nižší rychlostí nárůstu vertikální reakční síly. Jistota evidence byla ale nízká až velmi nízká kvůli rozdílným metodám, malému počtu studií u některých výsledků a převaze mužských rekreačních či zkušených běžců [3].

Co ukázaly konkrétní studie

Ve scoping review Del Duchetto et al. byly vložky u symptomatických běžců spojeny také s menší everzí v oblasti nohy a kotníku, laterálnějším rozložením plantárního tlaku na patě a přednoží a možnými změnami neuromotorické strategie běhu [1]. Tyto biomechanické změny ale samy o sobě neznamenají automatické vyléčení. Klinický význam závisí na tom, proč běžec bolí, jaký má tvar chodidla, jak běhá a jak na vložku reaguje.

Malisoux et al. analyzovali data 527 zdravých rekreačních běžců, z nichž 60 během sledování nahlásilo alespoň jedno běžecké zranění. Oproti skupině s nejnižším vnímaným tlumením měli běžci se středně vnímaným tlumením nižší riziko zranění (HR 0,35; 95% CI 0,19-0,66) a běžci s vysokým vnímaným tlumením také nižší riziko (HR 0,24; 95% CI 0,10-0,57). Vyšší celkové hodnocení boty bylo rovněž spojeno s nižším rizikem (HR 0,47; 95% CI 0,26-0,85) [2]. Prakticky to podporuje testování komfortu, ale ne nahrazení vyšetření pouhým pocitem z boty.

Quasi-experimentální studie Lescure et al. sledovala 19 rekreačních běžců pomocí 3D motion capture. Kombinace nižšího heel-to-toe dropu, zvýšení kadence o 10 % a inverzních foot orthoses zvýšila dorzální flexi kotníku při kontaktu se zemí a snížila vrcholovou flexi kolene. Autoři uvádějí, že kadence měla konzistentní vliv, zatímco samotné ortézy a změna dropu měly užší efekt hlavně na kotník [4]. Vzhledem k malému vzorku a laboratornímu uspořádání z toho nelze dělat obecný návod pro každého běžce.

Song et al. v systematickém přehledu 12 studií k finite element modelování běžecké obuvi popisují, že počítačové modely mohou pomoci zkoumat vliv konstrukce boty na mechanickou odezvu tkání chodidla. Zároveň upozorňují, že modely stále potřebují lepší validaci, personalizaci a propojení se skutečným rizikem běžeckých zranění [5]. Pro praxi to znamená, že moderní technologie pomáhá vývoji obuvi a vložek, ale nenahrazuje individuální klinické posouzení.

Co to znamená v praxi

Pokud běháte bez bolesti, není důvod měnit dobře tolerovanou obuv jen proto, že se objevila nová technologie. U běžců s opakovanými obtížemi dává smysl hodnotit, zda bota sedí velikostí i šířkou, zda není výrazně opotřebená, zda běžec vnímá dostatečný komfort a zda konstrukce boty odpovídá jeho zátěži, terénu a stylu běhu [2,3].

Vložky mohou být užitečnou součástí péče u vybraných symptomatických běžců, zejména pokud cílí na konkrétní nález: bolestivou oblast, rozložení tlaku, nadměrnou nebo špatně tolerovanou pronaci či supinaci, stabilitu nebo komfort. Současná evidence ale nepodporuje plošné doporučení stejné vložky všem běžcům [1].

U části běžců může pomoci i úprava běžecké techniky nebo zátěže, například práce s kadencí. Studie Lescure et al. naznačuje, že kadence může měnit vybrané kinematické parametry konzistentněji než samotná změna boty nebo vložky [4]. Takovou úpravu je vhodné zavádět postupně, protože příliš rychlá změna může přesunout zátěž na jiné tkáně.

Kdy může být vhodné odborné vyšetření

Vyšetření je vhodné, pokud bolest při běhu trvá déle než několik týdnů, nutí zkracovat krok, měnit došlap, vynechávat tréninky nebo se vrací po každém navýšení zátěže. Důležité je také vyšetření při otoku, noční bolesti, bolesti po úrazu, neurologických příznacích, diabetu, poruše citlivosti nebo podezření na únavové poškození kosti.

Podologické nebo ortopedické vyšetření může propojit rozhovor, vyšetření chodidla, kontrolu obuvi, posouzení hybnosti, síly a zatížení. Výsledkem nemusí být vždy vložka. Někdy je důležitější úprava tréninkové dávky, výměna opotřebené boty, cílené cvičení, změna povrchu nebo odeslání na lékařské vyšetření.

Limity současných poznatků

Evidence k běžecké obuvi a vložkám je prakticky užitečná, ale stále neumožňuje jednoduchá univerzální pravidla. Přehled symptomatických běžců zahrnoval různé diagnózy a různé typy vložek, takže závěry je třeba vztahovat ke konkrétnímu problému [1]. Studie komfortu a tlumení byla sekundární analýzou randomizované studie a část dat o vnímání boty pocházela z dotazníků [2].

Systematický přehled tloušťky podrážky uvádí nízkou až velmi nízkou jistotu evidence napříč výsledky a upozorňuje na potřebu lepšího popisu vlastností bot, většího zastoupení žen a různých běžeckých stylů [3]. Laboratorní studie s 19 běžci ukazuje krátkodobé biomechanické změny, ne dlouhodobou prevenci zranění [4]. Modelovací studie pomáhají chápat mechaniku, ale zatím nejsou přímým klinickým testem rizika zranění konkrétního člověka [5].

Závěr

Nejrozumnější přístup k běžecké obuvi a vložkám je individuální. Komfort, vnímané tlumení, stav boty, typ běhu, kadence, tvar chodidla a konkrétní bolest dávají dohromady smysluplnější obraz než samotná značka nebo jedna módní technologie. Současná evidence podporuje opatrné využití vložek u vybraných symptomatických běžců a rozumné testování komfortu obuvi, ale neslibuje univerzální prevenci zranění.

Zdroje

[1] Del Duchetto F, Dussault-Picard C, Gagnon M, Dixon P, Cherni Y. Can Foot Orthoses Benefit Symptomatic Runners? Mechanistic and Clinical Insights Through a Scoping Review. Sports Medicine - Open. 2024. DOI: 10.1186/s40798-024-00774-w. PMID: 39365485. PMCID: PMC11452579. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11452579/.

[2] Malisoux L, Delattre N, Urhausen A, Morio C, Theisen D. Association of Shoe Cushioning Perception and Comfort With Injury Risk in Leisure-Time Runners: A Secondary Analysis of a Randomised Trial. European Journal of Sport Science. 2025. DOI: 10.1002/ejsc.70063. PMID: 41122014. PMCID: PMC12541242. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12541242/.

[3] Kettner C, Krapp F, Stein T. The Effects of Shoe Sole Thickness on Running Biomechanics and Economy: A Systematic Review. Sports Medicine - Open. 2026. DOI: 10.1186/s40798-026-01020-1. PMID: 42056640. PMCID: PMC13129148. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC13129148/.

[4] Lescure Y, Nicolas MA, Perrin E, Sanchis-Sales E, Lopezosa-Reca E, Travouillon C, Gijon-Nogueron G. Biomechanical Strategies to Improve Running: Cadence, Footwear, and Orthoses - A Quasi-Experimental Study. Sensors. 2025. DOI: 10.3390/s25082414. PMID: 40285104. PMCID: PMC12031012. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12031012/.

[5] Song Y, Cen X, Wang M, Gao Z, Tan Q, Sun D, Gu Y, Wang Y, Zhang M. A Systematic Review of Finite Element Analysis in Running Footwear Biomechanics: Insights for Running-Related Musculoskeletal Injuries. Journal of Sports Science & Medicine. 2025. DOI: 10.52082/jssm.2025.370. PMID: 40469859. PMCID: PMC12131137. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12131137/.