Co říká současný výzkum
Patelofemorální bolest je bolest v přední části kolene, typicky při schodech, dřepu, běhu, vstávání ze židle nebo delším sezení. Nizozemská multidisciplinární guideline z roku 2025 doporučuje po potvrzení diagnózy začít především cvičební terapií. Další konzervativní postupy mají přicházet na řadu hlavně tehdy, když cvičení nepřinese klinicky relevantní změnu přibližně po šesti týdnech [1].
Chodidlo do obrazu patří proto, že jeho postavení může ovlivnit pohyb bérce, kolene i kyčle. Průřezová studie rekreačních sportovců z roku 2025 našla významnou souvislost mezi plochou nebo pronovanou nohou a patelofemorální bolestí. Jde ale o asociaci, ne o důkaz, že plochá noha bolest kolene vždy způsobí [2].
Systematický přehled a metaanalýza šesti randomizovaných studií ukázaly, že vložky u patelofemorální bolesti mohou zlepšit funkci kolene a sportovní nebo rekreační funkci, ale v souhrnu neprokázaly významný efekt na samotnou intenzitu bolesti, symptomy kolene ani kvalitu života. Kombinace vložek se cvičením vyšla příznivěji než samotné cvičení v analyzované podskupině, ale výsledky je potřeba číst opatrně [3].
Co ukázaly konkrétní studie
Chen a kol. zahrnuli do metaanalýzy šest randomizovaných studií. Vložky byly spojeny se zlepšením funkce kolene a sportovně-rekreační funkce. Pro intenzitu bolesti byl celkový efekt nevýznamný, což je důležité praktické sdělení: vložka nemusí být rychlý lék na bolest, i když může u některých lidí pomoci s funkcí a zatížením [3].
Gudi a kol. porovnali 35 rekreačních sportovců s patelofemorální bolestí a 35 zdravých osob. Ve skupině s bolestí bylo více odchylek klenby, zejména ploché nohy. Studie podporuje vyšetření klenby a postavení chodidla jako doplněk běžného vyšetření kolene, ale vzhledem k průřezovému designu neurčuje příčinu ani směr vztahu [2].
Simon a kol. sledovali 26 pacientů s deformitou chodidla a patelofemorální bolestí během tříměsíční intervence s biomechanickými nebo senzomotorickými vložkami. Obě skupiny měly zlepšení v Kujala skóre a ve vizuální škále bolesti, ale žádný typ vložky nebyl jasně lepší než druhý [4]. Navazující kinematická RCT u 20 účastníků ukázala, že změny pohybu kotníku, kolene a kyčle se projevily spíše po adaptační době než okamžitě po nasazení vložek [5].
Výzkum se netýká jen vložek. Randomizovaná studie Xiao a Xiong z roku 2026 u 40 lidí s patelofemorální bolestí zjistila, že přidání tréninku vnitřních svalů chodidla k posilování kyčle a kolene vedlo k malému dodatečnému zlepšení bolesti a funkce a k výraznějším změnám vybraných kinematických parametrů. Autoři zároveň upozorňují, že klinický význam biomechanických změn je potřeba dále ověřovat [6].
Co to znamená v praxi
Bolest v přední části kolene má často více příčin najednou. Proto je praktické hodnotit nejen koleno, ale i kyčel, svalovou sílu, kontrolu pohybu, obuv, došlap, klenbu a rozsah pohybu kotníku. U části lidí může přetížení kolene souviset s pronací nebo s tím, jak se noha odvaluje při chůzi a běhu [1,2,5].
Individuální nebo dobře zvolené prefabrikované vložky mohou dávat smysl hlavně tehdy, když vyšetření ukáže výraznější pronaci, plochou nohu, asymetrii zatížení, bolest při specifickém typu došlapu nebo úlevu při dočasné korekci. Současná evidence ale nepodporuje tvrzení, že vložky jsou univerzálním řešením každé bolesti kolene [3,4].
Cvičení zůstává základ. Guideline doporučuje začít cvičební terapií a další postupy přidávat podle reakce pacienta. U některých lidí může mít smysl kombinace posilování kyčle a kolene, tréninku chodidla, úpravy běžecké nebo chodecké techniky, kontroly obuvi a případně vložek [1,3,6].
Kdy může být vhodné odborné vyšetření
Vyšetření má smysl, pokud bolest přední části kolene trvá déle než několik týdnů, vrací se při běhu nebo schodech, omezuje sport či běžnou chůzi, nebo pokud se současně objevuje bolest chodidla, únava klenby, výrazná pronace, otlaky na jedné straně chodidla nebo rychlé sešlapávání bot.
V podologicko-ortopedickém pohledu se dá zhodnotit postavení chodidla, zatížení plosky, obuv, rozsah pohybu kotníku, stabilita a osa dolní končetiny. Cílem není „najít viníka v chodidle“, ale zjistit, zda noha a obuv přispívají k celkovému zatížení kolene a zda má smysl odlehčení, korekce nebo cílené cvičení.
Vložky je vhodné nastavovat podle konkrétního vyšetření a průběžně sledovat reakci. Někteří lidé cítí úlevu rychle, jiní potřebují adaptační období a u části pacientů vložky nemusí být hlavním řešením. Právě proto je důležitá kombinace klinického posouzení a realistického očekávání [4,5].
Limity současných poznatků
Evidence není jednotná a mnoho studií má malé soubory účastníků. RCT se senzomotorickými a biomechanickými vložkami pracovaly s 20 až 26 účastníky, takže výsledky jsou zajímavé, ale nelze je zobecnit na všechny pacienty s bolestí kolene [4,5].
Metaanalýza vložek zahrnovala jen šest randomizovaných studií a ukázala rozdíl mezi funkčními výsledky a samotnou bolestí. To podporuje opatrnou interpretaci: vložky mohou být užitečný díl skládačky, ale nejsou samostatnou zárukou úlevy [3].
U studie klenby šlo o průřezové porovnání. Souvislost ploché nohy s patelofemorální bolestí neznamená, že každá plochá noha povede k bolesti, ani že korekce klenby automaticky odstraní potíže. V praxi je proto potřeba vyšetřovat konkrétního člověka, jeho potíže a zatížení [2].
Závěr
Bolest přední části kolene nemusí být jen problém kolene. U části lidí se vyplatí zkontrolovat chodidla, klenbu, obuv, došlap a způsob zatížení celé dolní končetiny. Současná evidence podporuje cvičení jako základ léčby a vložky jako možnou doplňkovou volbu u vybraných pacientů. Nejlepší rozhodnutí vzniká z vyšetření, ne z univerzálního doporučení pro všechny.
Zdroje
[1] Ophey M et al. Dutch multidisciplinary guideline on anterior knee pain: Patellofemoral pain and patellar tendinopathy. Knee Surgery, Sports Traumatology, Arthroscopy. 2025. DOI: 10.1002/ksa.12367. PMID: 39045713. PMCID: PMC11792096. https://europepmc.org/articles/PMC11792096.
[2] Gudi A et al. The Association of Foot Arch Variations With Patellofemoral Pain Syndrome in Recreational Athletes. Orthopaedic Journal of Sports Medicine. 2025. DOI: 10.1177/23259671251334776. PMID: 40470514. PMCID: PMC12134508. https://europepmc.org/articles/PMC12134508.
[3] Chen Z et al. The effect of foot orthoses for patients with patellofemoral pain syndrome: A systematic review and meta-analysis. Heliyon. 2022. DOI: 10.1016/j.heliyon.2022.e09656. PMID: 35721679. PMCID: PMC9204664. https://europepmc.org/articles/PMC9204664.
[4] Simon S et al. Pain Reduction in Patellofemoral Knee Patients During 3-Month Intervention with Biomechanical and Sensorimotor Foot Orthoses: A Randomized Controlled Clinical Study. Biomedicines. 2024. DOI: 10.3390/biomedicines13010038. PMID: 39857622. PMCID: PMC11761614. https://europepmc.org/articles/PMC11761614.
[5] Simon S et al. Kinematic effects of sensorimotor foot orthoses on the gait of patients with patellofemoral pain-a randomized controlled trial. Frontiers in Sports and Active Living. 2025. DOI: 10.3389/fspor.2025.1546821. PMID: 40370670. PMCID: PMC12075392. https://europepmc.org/articles/PMC12075392.
[6] Xiao Y, Xiong Z. Effects of foot core training combined with hip and knee strengthening on patients with patellofemoral pain: a randomized controlled trial. BMC Musculoskeletal Disorders. 2026. DOI: 10.1186/s12891-026-09914-7. PMID: 42063015. PMCID: PMC13295930. https://europepmc.org/articles/PMC13295930.