Co říká současný výzkum
Metatarzalgie se v literatuře používá pro bolest v oblasti přednoží, typicky pod druhou až čtvrtou hlavičkou nártní kosti. Mechanické přetížení je častý mechanismus, ale bolest může mít více příčin. Proto není rozumné řešit každý případ stejnou vložkou bez vyšetření postavení nohy, rozsahu pohybu, obuvi, otlaků a konkrétního místa bolesti [2,4].
Systematický přehled a meta-analýza Ruiz-Ramos a kol. se zaměřily na individuální nebo zakázkově upravené ortotické pomůcky a tlak pod centrálními metatarzy. Autoři hodnotili konzervativní ortotické postupy jako možnost snížení plantárního tlaku, ale současně upozornili na rozdíly mezi studiemi, typy vložek a použitými měřeními [1].
Praktický závěr je opatrný: cílem vložky u bolesti přednoží nemá být „narovnání nohy za každou cenu“, ale snížení bolestivého přetížení a lepší rozložení kontaktu chodidla s podložkou. To může znamenat měkčí materiál, metatarzální podporu, úpravu klenby, změnu obuvi nebo kombinaci více prvků [1,2,3].
Co ukázaly konkrétní studie
Taseh a kol. sledovali 14 pacientů s metatarzalgií ve studii s podporou klenby. Bolest měřili při vstupu a po 4, 8 a 12 týdnech, současně porovnávali zátěžové rentgenové a CT parametry naboso a s prefabrikovanou podporou. Skóre intenzity bolesti se statisticky významně zlepšilo od 8. týdne (P = .04). Na zátěžových rentgenových snímcích se změnily některé úhly v přednoží, zatímco zátěžové CT významné změny neukázalo. Studie měla malý soubor a autoři sami doporučují větší prospektivní výzkum [2].
Yi a kol. testovali u 16 zdravých dospělých, tedy 26 chodidel, čtyři varianty vložek při chůzi s měřením tlaku v obuvi. Měkká 6mm plastazotová vložka i metatarzální podložky snižovaly tlak pod hlavičkami metatarzů. Měkká plochá vložka byla v této laboratorní studii celkově nejúčinnější a zároveň pohodlná; autoři ale nezkoumali pacienty s bolestí, takže výsledky nelze přímo převést na léčebný efekt u metatarzalgie [3].
Albano a kol. popsali 20 pacientů s plantární bolestí přednoží, u nichž se používaly individuální celonožní vložky s podporou proximálně od bolestivých metatarzů a odlehčením pod bolestivými místy. Medián bolesti na VAS klesl z 8 před léčbou na 2,5 po 3 měsících a na 0 po 6 měsících; Foot Function Index se také významně zlepšil (P < .001). Ultrazvuk ukázal pokles počtu intermetatarzálních burzit z 22 na 7 po 3 měsících (P < .001), ostatní ultrazvukové nálezy se významně nezměnily. Jde o retrospektivní studii bez kontrolní skupiny, takže výsledek podporuje možný přínos, ale nedokazuje univerzální účinnost [4].
Aktuální protokol Payen Schalkens a kol. ukazuje, že kvalitnější odpověď na otázku individuálních vložek u chronické metatarzalgie se teprve hledá. Plánovaná zaslepená randomizovaná studie má porovnat individuální vložky s mediálním klínem a metatarzální podložkou proti sham vložkám u 64 pacientů, s hodnocením bolesti při chůzi, Foot Function Indexu a kvality života po 6 a 12 týdnech [5].
Co to znamená v praxi
Pokud bolí přednoží, první otázka není „jakou vložku koupit“, ale proč se tlak soustředí právě do tohoto místa. Vyšetření by mělo zohlednit obuv, délku a pohyblivost prstů, první paprsek, příčnou i podélnou klenbu, otlaky, rozsah pohybu kloubů a případně rozdíl mezi pravou a levou nohou [2,4].
Měření plantárního tlaku může pomoci ukázat, zda je zátěž pod přednožím koncentrovaná a zda se po úpravě vložky nebo obuvi mění. Studie naznačují, že odlehčení může fungovat různými cestami: metatarzální podložkou, měkčím materiálem, celkově větší kontaktní plochou nebo cíleným odlehčením bolestivého místa [1,3,4].
U pacienta je důležitý i komfort. Vložka, která sice teoreticky snižuje tlak, ale tlačí, nevejde se do boty nebo mění chůzi nepříjemným způsobem, bude mít nízkou šanci na pravidelné používání. Laboratorní data u vložek proto musí být spojena s klinickým vyšetřením a kontrolou v konkrétní obuvi [2,3].
Kdy může být vhodné odborné vyšetření
Odborné vyšetření je vhodné, pokud bolest přednoží trvá déle než několik týdnů, vrací se při chůzi, běhu nebo stání, vznikají otlaky pod nártními kostmi, bolest nutí měnit došlap nebo je spojena s pocitem pálení, brnění či vystřelování do prstů. Tyto příznaky mohou mít různé příčiny a ne každá z nich se řeší stejnou vložkou.
Rychlejší kontrola je namístě při náhlé bolesti po úrazu, otoku, výrazném zarudnutí, poruše citlivosti, diabetu, poruše prokrvení, podezření na infekci nebo nemožnosti došlápnout. V těchto situacích je potřeba nejdříve vyloučit stav, který vyžaduje lékařské řešení.
Limity současných poznatků
Dostupná evidence je užitečná, ale není definitivní. Část studií má malé soubory, krátké sledování, různé typy vložek a někdy hodnotí zdravé dobrovolníky místo pacientů s bolestí. U některých prací chybí kontrolní skupina, takže zlepšení může souviset i s časem, změnou obuvi nebo dalšími faktory [2,3,4].
Proto nelze slíbit, že konkrétní typ vložky odstraní bolest přednoží u každého. Současná evidence spíš podporuje individuální postup: zjistit příčinu, zkusit rozumné odlehčení, ověřit komfort a výsledek kontrolovat podle bolesti, funkce a zatížení chodidla [1,5].
Závěr
Metatarzalgie je častý název pro bolest přednoží, ale za bolestí může stát více různých mechanismů. Vložky mohou u vybraných pacientů pomoci tím, že lépe rozloží tlak pod přednožím a sníží lokální přetížení. Největší smysl mají tehdy, když vycházejí z konkrétního vyšetření, sedí do obuvi a jejich účinek se ověřuje v čase.
Zdroje
[1] Ruiz-Ramos M et al. Effectiveness of bespoke or customised orthotic treatment in plantar pressure reduction of the central metatarsals: A systematic review and meta-analysis. Journal of Orthopaedics. 2024/2025. DOI: 10.1016/j.jor.2023.12.006. PMID: 39399760. PMCID: PMC11466557. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11466557/.
[2] Taseh A et al. The effect of arch supports on foot alignment in patients with metatarsalgia based on weight-bearing computed tomography and radiographic parameters. Acta Orthopaedica et Traumatologica Turcica. 2025. DOI: 10.5152/j.aott.2025.24191. PMID: 41578761. PMCID: PMC12831066. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12831066/.
[3] Yi TI et al. Comparison of the Forefoot Pressure-Relieving Effects of Foot Orthoses. Yonsei Medical Journal. 2022. DOI: 10.3349/ymj.2022.63.9.864. PMID: 36031787. PMCID: PMC9424780. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9424780/.
[4] Albano D et al. Plantar forefoot pain: ultrasound findings before and after treatment with custom-made foot orthoses. La Radiologia Medica. 2021. DOI: 10.1007/s11547-021-01354-8. PMID: 33881714. PMCID: PMC8205886. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8205886/.
[5] Payen Schalkens E et al. Custom foot orthoses for chronic metatarsalgia: Study protocol for a participant- and assessor-blinded superiority randomized controlled trial. PLOS One. 2026. DOI: 10.1371/journal.pone.0340905. PMID: 41544006. PMCID: PMC12810774. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12810774/.