Co říká současný výzkum
Severova nemoc se popisuje jako bolestivé přetížení oblasti patní růstové ploténky, které se typicky objevuje u fyzicky aktivních dětí a dospívajících. Přehled Nwekeho z roku 2025 shrnuje, že obtíže souvisí s opakovaným tahem a tlakem v oblasti patní kosti během období růstu a sportovní zátěže [1].
Studie u 336 mladých baseballistů z Japonska zjistila patní bolest u 49 hráčů, tedy u 14,6 % souboru. Autoři nenašli statisticky významný vztah mezi jednotlivými stadii zrání patní apofýzy a bolestí, ale žádný hráč neměl bolest ve stadiu úplného srůstu apofýzy [2]. To podporuje opatrný závěr, že zrání patní kosti je pro porozumění obtížím důležité, ale samo o sobě nevysvětluje všechny případy bolesti.
U dětských apofyzárních bolestí dolní končetiny může být diagnostika nejistá. Pilotní práce Brookse a kol. vyvíjela samo-administrované screeningové nástroje pro kalneární apofyzitidu a Osgood-Schlatterovu nemoc. U 63 dětí měla část pro bolest zadní paty v pilotních datech plochu pod křivkou 83 %, ale autoři zároveň uvádějí, že původně plánovaný větší nábor byl omezen pandemií covid-19 [3].
Co ukázaly konkrétní studie
Přehled konzervativní léčby z roku 2025 vycházel ze 17 studií vybraných z PubMedu. Shrnuje, že mezi používané postupy patří úprava zátěže, fyzioterapie včetně protahování lýtkových svalů a posilování dorzální flexe, chlazení, nesteroidní protizánětlivé léky pro akutní bolest, podpatěnky, kineziotaping, ortézy a individuální vložky [1]. Závěr přehledu je příznivý pro konzervativní přístup, ale současně upozorňuje na malé soubory a rozdílné metodiky studií.
Systematický přehled Bourkeho a kol. z roku 2024 hodnotil podpatěnky u různých muskuloskeletálních obtíží dolní končetiny. Zahrnul osm studií s celkem 903 účastníky. Pro kalneární apofyzitidu uvádí nízkou jistotu evidence z jedné studie s 199 účastníky, podle které měly individuální ortotické pomůcky ve 12 týdnech lepší úlevu od bolesti než podpatěnky. Autoři ale zdůrazňují, že celkově je jistota důkazů nízká až velmi nízká a skutečný efekt může být jiný [4].
Honma a kol. použili ultrazvuk k hodnocení zrání patní apofýzy. Přestože se bolest nevázala jednoduše na konkrétní stadium zrání, studie ukazuje praktickou hodnotu objektivnějšího vyšetření, pokud klinický obraz není jasný nebo se potíže vracejí [2]. V běžné praxi ale diagnóza nesmí stát jen na jednom testu; důležitý je rozhovor, typ bolesti, sportovní režim, obuv, zátěž a vyšetření paty.
Prospektivní observační studie Gondera a kol. sledovala 88 dětí se Severovou nemocí a 90 kontrol. Autoři popsali vyšší výskyt ADHD diagnózy ve skupině se Severovou nemocí než v kontrolní skupině. Tento výsledek je potřeba číst velmi opatrně: jde o pozorovanou asociaci, ne o důkaz příčiny, a článek sám doporučuje další hodnocení zejména u vybraných dětí [5]. Pro rodiče z toho neplyne, že bolest paty znamená ADHD.
Co to znamená v praxi
U dítěte, které sportuje a stěžuje si na bolest zadní nebo spodní části paty, má smysl nejdříve zmapovat zátěž. Důležité je, kdy bolest vzniká, zda se zhoršuje při běhu a skocích, jestli bolí po tréninku, zda dítě kulhá a zda se bolest objevuje na jedné nebo obou patách. Studie u baseballistů ukázala i oboustrannou bolest: 31 z 49 hráčů s bolestí mělo obtíže na obou stranách [2].
Prvním krokem často bývá dočasná úprava sportovní zátěže, práce s obuví a sledování, zda dítě nepotřebuje měkčí dopad, lepší fixaci paty nebo změnu tréninkového objemu. Přehledové práce podporují konzervativní postupy, ale síla důkazů se mezi jednotlivými pomůckami liší [1,4]. Proto není vhodné slibovat, že samotná podpatěnka nebo vložka problém vždy vyřeší.
Individuální vložky nebo ortotické úpravy mohou dávat smysl, pokud vyšetření ukáže nevhodné rozložení zátěže, bolest při došlapu, špatnou toleranci obuvi nebo opakované přetížení. Cílem není „zastavit růstovou bolest“, ale zlepšit mechanické podmínky pro chůzi a sport a snížit bolestivé dráždění paty. U některých dětí může být stejně důležitá fyzioterapie, postupný návrat ke sportu a úprava tréninku [1,4].
Kdy může být vhodné odborné vyšetření
Vyšetření je vhodné, pokud bolest trvá déle než několik týdnů, vrací se po každém tréninku, dítě kvůli ní kulhá, omezuje sport nebo se bolest objevuje i při běžné chůzi. Odborník může zhodnotit bolestivost paty, rozsah pohybu kotníku, napětí lýtkových svalů, typ došlapu, obuv, sportovní režim a případné varovné příznaky.
Podologické a ortopedické vyšetření může pomoci rozhodnout, zda stačí režimová opatření, úprava obuvi, vložka, fyzioterapie, nebo zda je potřeba lékařské dovyšetření. Pokud bolest vznikla po úrazu, je výrazná, noha je oteklá nebo dítě odmítá došlap, je na místě lékařské vyšetření bez odkladu.
Rodiče by měli být obezřetní také tehdy, když bolest není vázaná na zátěž, budí dítě v noci, je spojená s horečkou nebo celkovou nemocí, případně když se objevuje zarudnutí a teplo v oblasti paty. Takový průběh neodpovídá běžné sportovní bolesti a vyžaduje bezpečné vyloučení jiných příčin.
Limity současných poznatků
Výzkum Severovy nemoci má zatím omezení. Přehled Nwekeho zahrnul 17 studií, ale upozorňuje na malé soubory a heterogenní designy [1]. Systematický přehled podpatěnek našel pro kalneární apofyzitidu jen omezenou jistotu evidence z jednotlivých studií [4].
Další limit je, že děti se liší věkem, růstovou fází, sportem, objemem tréninku, obuví, tělesnou stavbou i tím, jak přesně popisují bolest. Výsledky ze souboru mladých baseballistů proto nelze automaticky převést na všechny děti, které hrají fotbal, tančí, běhají atletiku nebo nesportují závodně [2].
Screeningové nástroje pro dětské apofyzární bolesti jsou slibné, ale pilotní studie s 63 dětmi sama uvádí omezení velikosti souboru [3]. V praxi proto zůstává důležité individuální vyšetření a sledování vývoje obtíží, ne jen rychlá nálepka podle jednoho příznaku.
Závěr
Dětská bolest paty při Severově nemoci většinou patří mezi obtíže řešené konzervativně. Současná evidence podporuje kombinaci rozumné úpravy zátěže, práce s obuví, případně fyzioterapie, podpatěnek nebo vložek podle konkrétního nálezu. Jistota důkazů ale není tak silná, aby šlo doporučit jednu pomůcku pro všechny děti. Nejbezpečnější je sledovat průběh bolesti, upravit zátěž včas a při déletrvajících nebo nejasných potížích dítě odborně vyšetřit.
Zdroje
[1] Nweke TC. Conservative Management of Sever's Disease (Calcaneal Apophysitis): A Comprehensive Review of Treatment Efficacy. Cureus. 2025. DOI: 10.7759/cureus.88779. PMID: 40861582. PMCID: PMC12375832. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12375832/.
[2] Honma Y, Tsutsui T, Sakamaki W, Higuchi A, Nakamura E, Torii S. Exploring the Link Between Calcaneal Apophysis Maturation and Heel Pain in Youth Baseball Players. Orthopaedic Journal of Sports Medicine. 2024. DOI: 10.1177/23259671241253861. PMID: 39430116. PMCID: PMC11489962. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11489962/.
[3] Brooks J, Caserta A, Paterson K, Bowles KA, Haines T, Williams C. Pilot development of diagnostic tools for lower limb apophyseal injuries in children and adolescents. PeerJ. 2024. DOI: 10.7717/peerj.18101. PMID: 39314841. PMCID: PMC11418814. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11418814/.
[4] Bourke J, Munteanu S, Merza E, Garofolini A, Taylor S, Malliaras P. Efficacy of heel lifts for lower limb musculoskeletal conditions: A systematic review. Journal of Foot and Ankle Research. 2024. DOI: 10.1002/jfa2.12031. PMID: 38878299. PMCID: PMC11296721. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11296721/.
[5] Gonder N, Demir IH, Özel V, Ilicepinar K, Bilgin MA. Possible association between Sever's disease and attention deficit hyperactivity disorder. a prospective observational study. Journal of Orthopaedic Surgery and Research. 2025. DOI: 10.1186/s13018-024-05435-y. PMID: 39743527. PMCID: PMC11694473. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11694473/.