Co říká současný výzkum
Dětská flexibilní plochá noha je častý nález. Novější doporučení pro léčbu dětského flexibilního flatfootu zdůrazňují, že u symptomatických dětí má být základem strukturovaný konzervativní postup a chirurgické řešení se má zvažovat až po dostatečné době neúspěšné konzervativní péče [1]. Současně platí, že jistota důkazů je u řady částí péče nízká až velmi nízká a stále chybí jednotná kritéria pro přechod mezi jednotlivými fázemi léčby [1].
Co ukázaly konkrétní studie
Sharula a kol. v roce 2026 publikovali guideline založený na systematickém přehledu a Delphi konsenzu. U symptomatických dětí doporučují konzervativní postup jako hlavní směr péče, obvykle alespoň po dobu 6 měsíců před případným chirurgickým doporučením. Vložky mohou pomoci při bolesti nebo funkčním omezení, ale cvičební programy mohou být důležité a u některých dětí mohou přinášet lepší normalizaci než samotné vložky [1].
Systematický přehled Zangi a kol. zahrnul 22 studií s celkem 844 dětmi. Autoři popsali měřitelné biomechanické změny po použití ortéz, například snížení tlaku ve středonoží, změny v parametrech chůze, rovnováze a některých radiografických ukazatelích. Závěr ale zůstává opatrný: použití vložek má být individualizované a je potřeba více kvalitních randomizovaných studií s delším sledováním [2].
Camathias a kol. popsali vztah mezi dětskou plochou nohou a rotací v kyčlích v rámci kinetického řetězce. U předškolních dětí podle nich existuje silná asociace mezi flatfootem a zvýšenou vnitřní rotací kyčle, ale přímá příčinná souvislost není prokázaná. Praktický závěr je důležitý: u malých dětí bez bolesti často dává smysl opatrné sledování a při přetrvávajících potížích posouzení celé dolní končetiny, nejen klenby nohy [3].
Školní screeningová studie z Turecka vyšetřila 8433 žáků ve věku 6-17 let. Pes planus byl zachycen u 753 dětí, z toho 92,7 % bylo hodnoceno jako flexibilní; ortézy dostalo 41 z 753 zachycených případů. Studie ukazuje, že screening může zachytit časté nálezy, ale zároveň že většina flexibilních plochých nohou v takovém souboru nevedla automaticky k předepsání ortézy [4].
Co to znamená v praxi
U dítěte bez bolesti, bez kulhání a bez omezení běžných aktivit nemusí být samotný vzhled klenby důvodem k rychlé intervenci. Důležitější je, zda dítě zvládá chůzi, běh, sport a běžné zatížení bez opakované bolesti nebo výrazné únavy [1,3].
Pokud dítě bolí chodidla, paty, kolena nebo se vyhýbá aktivitě, má smysl odborné vyšetření. Vložky mohou být součástí péče hlavně tehdy, když jsou potíže funkční nebo bolestivé. Neměly by ale být jedinou odpovědí: současná evidence podporuje propojení vložek, cvičení, kontroly obuvi a sledování vývoje [1,2].
Kdy může být vhodné odborné vyšetření
Vyšetření je vhodné při bolesti, únavě nohou, častém zakopávání, asymetrii, kulhání, omezeném rozsahu pohybu, výrazném opotřebení obuvi nebo pokud se rodičům zdá, že se potíže zhoršují. Odborník by měl posoudit nejen tvar klenby, ale i rozsah pohybu kotníku, osu paty, chůzi, stabilitu, obuv a případně postavení kolen a kyčlí.
Limity současných poznatků
Výzkum dětských vložek je heterogenní: studie se liší věkem dětí, definicí ploché nohy, typem vložky, délkou sledování i měřenými výsledky. Proto není možné říct, že jedna konkrétní vložka nebo jeden typ cvičení pomůže každému dítěti [1,2].
Závěr
Dětská flexibilní plochá noha se má hodnotit podle potíží a funkce, ne jen podle vzhledu klenby. U bezbolestných malých dětí často stačí sledování. U bolestivých nebo funkčně omezených dětí může být vhodné vyšetření, cvičení, úprava obuvi a někdy individuální vložky.
Zdroje
[1] Sharula et al. Treatment of pediatric flatfoot: a systematic review-based consensus and guidelines by CPAM-LRC. Frontiers in Pediatrics. 2026. DOI: 10.3389/fped.2026.1825355. PMID: 42181569. PMCID: PMC13194422. https://europepmc.org/articles/PMC13194422.
[2] Zangi M et al. Biomechanical effects of foot orthoses in children with flexible flat foot; a systematic review. Journal of Rehabilitation and Assistive Technologies Engineering. 2026. DOI: 10.1177/20556683261429364. PMID: 41883837. PMCID: PMC13009668. https://europepmc.org/articles/PMC13009668.
[3] Camathias C et al. Pediatric Pes Planovalgus and Femoral Antetorsion: Understanding a Biomechanical Unit. Children. 2026. DOI: 10.3390/children13040510. PMID: 42073088. PMCID: PMC13115169. https://europepmc.org/articles/PMC13115169.
[4] Solmaz M, Demir D. School-based health screenings for early detection of pediatric sensory and musculoskeletal conditions. Medicine. 2026. DOI: 10.1097/MD.0000000000048903. PMID: 42175465. PMCID: PMC13200921. https://europepmc.org/articles/PMC13200921.