Co říká současný výzkum

U diabetické nohy se často řeší plantární tlak: tedy to, jak se zatížení rozkládá pod patou, středonožím, přednožím a prsty. Pokud je některé místo dlouhodobě přetěžované a pacient má současně porušenou citlivost, může vzniknout rána, kterou si člověk všimne pozdě. Systematický přehled Jones et al. shrnul 9 studií a uvádí, že individuálně zhotovené odlehčovací pomůcky jsou pravděpodobně účinnější než standardní pomůcky v prevenci diabetických vředů, i když zůstává nejistota ohledně nákladové efektivity, adherence a přesného snížení špičkového tlaku napříč studiemi [1].

Současná literatura zároveň upozorňuje, že samotná technicky dobrá obuv nestačí, pokud ji pacient v reálném životě nenosí. Jarl et al. popisují, že doporučení nosit terapeutickou obuv při každém zatížení je podporované kvalitní evidencí, ale adherence bývá nízká. Navrhují proto přemýšlet o kontextu: jiné řešení může pacient potřebovat doma, v práci, ve společnosti, v teplém počasí nebo při vodních aktivitách [2].

Praktický průzkum mezi australskými pedortisty ukázal, že u složitějších případů se častěji doporučuje zakázková obuv a napříč modelovými případy doporučovalo 84-100 % respondentů zakázkové vložky. Preskripce se lišila podle patologie, komorbidit a preferencí pacienta; mezi bariéry adherence patřil vzhled, objemnost a obtížné nazouvání [3].

Co ukázaly konkrétní studie

Jones et al. v systematickém přehledu vyhledávali studie z let 2011-2023. Z 1 715 nalezených záznamů splnilo kritéria 9 prací. Autoři dospěli k závěru, že zakázkové odlehčovací pomůcky lze doporučit, pokud jsou proveditelné, ale upozorňují na heterogenitu měření a nedostatek dat k tomu, zda pacienti zakázkové pomůcky skutečně nosí více než standardní řešení [1].

Rumanes et al. hodnotili reálnou klinickou praxi u 235 pacientů s plantárním diabetickým vředem v jednom specializovaném centru. Nejčastěji se používala plsťová pěna, zakázková ortopedická obuv, obvazová obuv a kotníkové snímatelné odlehčovací pomůcky. Celkové zhojení po 12 týdnech bylo 33 %, po 20 týdnech 51,5 % a po 52 týdnech 77 %. Rozdíly mezi skupinami pomůcek nebyly po 12 týdnech statisticky významné, což autoři vysvětlují i tím, že volba pomůcky v praxi souvisí se závažností vředu, logistikou a pacientskými faktory [4].

Technologický vývoj směřuje k pomůckám, které umí tlak nejen pasivně rozložit, ale také měřit a aktivně měnit. Castro-Martins et al. vyvinuli pneumatickou vložku pro monitorování, stabilizaci a odlehčení plantárního tlaku. Ve statickém testu snížila stabilizace tlak na patě o 32,43 % a po cíleném odlehčení paty dosáhlo snížení 42,72 %. V dynamickém testu byl efekt méně jednoznačný, ale byl patrný trend ke snížení špičkového tlaku; shoda měření s referenčním systémem pedar byla 96,32 % ve statice a 94,02 % v dynamice [5]. To je slibné pro vývoj, ne přímý důkaz dlouhodobé prevence vředů u pacientů.

Jarl et al. zdůrazňují, že ochranná funkce a nositelnost obuvi mohou být v napětí. Příliš objemná nebo společensky nevhodná bota může mít výbornou odlehčovací funkci, ale pokud zůstává doma ve skříni, praktický přínos klesá. Proto navrhují více typů terapeutické obuvi pro různé situace, například lehčí, vzdušnější, voděodolnější nebo společensky přijatelnější varianty, pokud stále poskytují odpovídající ochranu [2].

Co to znamená v praxi

U diabetika s rizikem vředu má smysl řešit nejen měkkost vložky, ale konkrétní rozložení tlaku, tvar chodidla, deformity, citlivost, stav kůže, cévní zásobení a schopnost pacienta pomůcku používat každý den. Individuální vložka může pomoci odlehčit rizikové místo, ale musí sedět do vhodné obuvi a musí být pravidelně kontrolovaná [1,3].

Pro pacienty je důležité pravidlo: nová vložka nebo obuv nesmí vytvářet nové červené místo, puchýř, otlak nebo bolest. U poruchy citlivosti se nelze spoléhat jen na bolest jako varovný signál. Po změně obuvi nebo vložky je vhodné chodidla kontrolovat denně, zejména pod hlavicemi nártních kostí, na patě, pod palcem a na prstech.

Pokud už vřed vznikl, odlehčení se řeší jinak než běžná prevence. O vhodné pomůcce rozhoduje odborný tým podle lokalizace vředu, infekce, cévního zásobení, stability pacienta, domácích podmínek a schopnosti dodržet režim. Studie z reálné praxe ukazuje, že výběr pomůcky bývá ovlivněn i logistickými a pacientskými faktory, ne pouze biomechanikou [4].

Kdy může být vhodné odborné vyšetření

Vyšetření je vhodné u diabetu s necitlivostí, brněním, pálením, deformitami prstů, výraznými otlaky, předchozím vředem, amputací, změnou tvaru nohy nebo opakovaným zarudnutím v obuvi. U těchto pacientů má smysl kontrolovat nejen kůži a nehty, ale také obuv, vložky a místa zvýšeného tlaku.

Odborník může zkontrolovat, zda má obuv dostatečný prostor, zda vložka neklouže, netlačí a neohýbá se nevhodně, a zda odpovídá aktuálnímu tvaru chodidla. U rizikových pacientů je důležitá pravidelná kontrola, protože stav chodidla se může měnit a dříve dobře fungující řešení nemusí být bezpečné navždy.

Limity současných poznatků

Evidence podporuje odlehčení jako důležitou součást péče, ale nelze z ní vyvodit jednu univerzální vložku nebo obuv pro všechny diabetiky. Systematický přehled Jones et al. zahrnul jen 9 studií a upozorňuje na rozdílné metody měření i nedostatek dat k cenové efektivitě a adherenci [1]. Práce Ahmed et al. je průzkum preskripčních zvyklostí u 42 oslovených pedortistů, ne klinická studie účinku konkrétní vložky [3].

Studie Rumanes et al. je retrospektivní kohorta z jednoho centra, takže volba pomůcky nebyla randomizovaná a pacienti v jednotlivých skupinách se lišili závažností nálezu [4]. Technologická studie pneumatické vložky ukazuje měřitelné snížení tlaku v testovacích podmínkách, ale neprokazuje sama o sobě snížení výskytu vředů při dlouhodobém používání v běžném životě [5].

Závěr

U diabetické nohy není cílem „co nejměkčí vložka“, ale bezpečné rozložení zátěže, ochrana rizikových míst a řešení, které pacient skutečně používá. Současná evidence podporuje individuální přístup k odlehčení, zejména u pacientů s neuropatií, deformitami, otlaky nebo předchozím vředem. Nejlepší výsledek obvykle nevzniká samotnou vložkou, ale kombinací odborného vyšetření, vhodné obuvi, pravidelných kontrol a každodenní péče o kůži.

Zdroje

[1] Jones AW, Makanjuola A, Bray N, Prior Y, Parker D, Nester C, Tang J, Jiang L. The efficacy of custom-made offloading devices for diabetic foot ulcer prevention: a systematic review. Diabetology & Metabolic Syndrome. 2024. DOI: 10.1186/s13098-024-01392-y. PMID: 39049069. PMCID: PMC11267867. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11267867/.

[2] Jarl G, Lazzarini PA, Srisawasdi G, van Netten JJ. One Shoe Doesn't Fit All: A Contextual Approach to Therapeutic Footwear for People at Risk of Diabetes-Related Foot Ulceration. Journal of Foot and Ankle Research. 2026. DOI: 10.1002/jfa2.70176. PMID: 42310478. PMCID: PMC13275332. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC13275332/.

[3] Ahmed S, Barwick A, Sharma A, Hasan MZ, Kabir MA, Kumar K, Nancarrow S. Current practice in prescribing footwear and insoles to reduce the risk of neuropathic plantar forefoot ulceration and re-ulceration in people with diabetes. PLOS One. 2026. DOI: 10.1371/journal.pone.0341594. PMID: 41666223. PMCID: PMC12890116. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12890116/.

[4] Rumanes A, van Netten JJ, Hutting KH, van Gemert-Pijnen LJEWC, van Baal JG. Offloading Strategies Used for Plantar Diabetic Foot Ulcers and Their Outcomes in Real-Life Clinical Practice. Journal of Clinical Medicine. 2025. DOI: 10.3390/jcm14113834. PMID: 40507595. PMCID: PMC12156787. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12156787/.

[5] Castro-Martins P, Marques A, Pinto-Coelho L, Fonseca P, Vaz M. A Portable Insole System for Actively Controlled Offloading of Plantar Pressure for Diabetic Foot Care. Sensors. 2025. DOI: 10.3390/s25123820. PMID: 40573707. PMCID: PMC12196993. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12196993/.