Co říká současný výzkum

Haglundova deformita označuje výraznější kostní prominenci v zadní horní části patní kosti. Pokud se tato oblast mechanicky střetává s úponem Achillovy šlachy a okolními burzami, může vznikat bolestivý obraz označovaný jako Haglundův syndrom [1].

Ne každá vystouplá pata automaticky znamená diagnózu ani nutnost zákroku. Zadní bolest paty může mít více příčin: úponovou Achillovu tendinopatii, podráždění tíhového váčku, tlak obuvi, zánětlivou entezitidu nebo vzácněji jiné kostní a měkkotkáňové potíže. Právě proto studie zdůrazňují význam klinického vyšetření a podle situace i zobrazovacích metod [1].

Pro podologickou a ortopedickou praxi je důležité hlavně to, že část potíží je mechanická. Tvrdý opatek, úzká pata boty, tření při chůzi nebo změna zátěže mohou citlivou oblast dále dráždit. Výzkum ale zatím neumožňuje slíbit, že jedna konkrétní vložka, podpatěnka nebo úprava obuvi pomůže každému stejně [2].

Co ukázaly konkrétní studie

Bennani a kol. popsali Haglundův syndrom jako mechanickou příčinu zadní bolesti paty. V kazuistice 45leté ženy byly při zobrazovacím vyšetření popsány výraznější zadní horní část patní kosti, změny Achillovy šlachy a mírná retrocalcaneární burzitida. Autoři zdůrazňují, že zobrazování pomáhá potvrdit diagnózu a odlišit jiné příčiny zadní bolesti paty [1].

Bourke a kol. testovali proveditelnost randomizované studie podpatěnek u úponové Achillovy tendinopatie. Do studie zařadili 26 lidí ve věku 28 až 65 let a sledovali je 12 týdnů. Primárním výsledkem nebyla účinnost, ale proveditelnost větší studie; autoři uzavřeli, že taková randomizovaná studie je proveditelná, ale budoucí výzkum musí lépe ošetřit nežádoucí příhody a souběžné intervence [2].

Guedes a kol. v systematickém přehledu a meta-analýze porovnávali otevřené a endoskopické operace Haglundovy deformity u dospělých. Zahrnuli 5 kohortových studií s celkem 226 pacienty. Nebyl prokázán jasný rozdíl v pooperační funkci, bolesti ani nežádoucích příhodách mezi přístupy; všechny zahrnuté studie měly závažné celkové riziko zkreslení [3].

Ong a kol. popsali výsledky endoskopické kalkaneoplastiky u pacientů s Haglundovou deformitou, u kterých předtím konzervativní péče nestačila. Šlo o terapeutickou case series úrovně IV se 68 případy a minimálním sledováním 15 měsíců. Autoři uvádějí významné zlepšení skóre bolesti a funkce, ale tento typ studie bez kontrolní skupiny nelze číst jako důkaz, že stejný postup je nejlepší pro každého pacienta [4].

Co to znamená v praxi

Pokud bolest vzniká hlavně v místě, kde bota tlačí na zadní část paty, první praktická otázka bývá mechanická: netlačí opatek, není pata boty příliš tvrdá, neklouže chodidlo v botě a nedochází při chůzi k opakovanému tření? Úprava obuvi nebo volba jiného střihu může snížit dráždění, ale měla by vycházet z konkrétního nálezu.

Podpatěnka může u některých lidí krátkodobě změnit napětí a kompresi v oblasti úponu Achillovy šlachy. Studie LIFTIT ale byla feasibility trial, nikoli definitivní důkaz účinnosti. Prakticky to znamená, že podpatěnku je rozumné chápat jako možný testovaný nástroj, jehož efekt se má sledovat v čase, ne jako univerzální řešení [2].

Ortopedická vložka může být užitečná tehdy, když vyšetření ukáže souvislost s postavením nohy, zatížením, stabilitou v obuvi nebo přetěžováním určité části chodidla. Sama o sobě ale nemá nahradit vyšetření Achillovy šlachy, rozsahu pohybu kotníku, bolestivých struktur a obuvi.

Kdy může být vhodné odborné vyšetření

Odborné vyšetření má smysl, pokud bolest zadní paty trvá déle než několik týdnů, vrací se v konkrétní obuvi, omezuje chůzi nebo sport, je spojená s otokem, zarudnutím, citlivou bulkou vzadu na patě nebo ranní ztuhlostí Achillovy šlachy.

Vyšetření může zahrnovat kontrolu obuvi, pohled na chůzi, palpační vyšetření bolestivého místa, posouzení hybnosti kotníku a podle nálezu doporučení k lékaři nebo zobrazovacímu vyšetření. Zobrazovací metody jsou užitečné hlavně tehdy, když je potřeba odlišit Haglundův syndrom od jiných příčin zadní bolesti paty [1].

U diabetu, poruchy citlivosti, výrazného zarudnutí, rychle narůstajícího otoku nebo bolesti po úrazu není vhodné čekat na samovolné zlepšení. V takové situaci je bezpečnější rychlé zdravotnické posouzení.

Limity současných poznatků

Evidence pro konzervativní řešení zadní bolesti paty u Haglundovy deformity je omezená. U podpatěnek existuje proveditelnostní randomizovaná studie u úponové Achillovy tendinopatie, ale nejde o definitivní odpověď na účinnost ani o studii zaměřenou pouze na Haglundovu deformitu [2].

Chirurgické studie ukazují možné zlepšení u pacientů, u kterých konzervativní postup nestačil, ale současně mají významné limity: observační design, malé soubory, riziko zkreslení a často chybějící silné randomizované srovnání [3,4]. Proto z nich nelze vyvozovat, že operace je běžný první krok.

Další limit je samotná rozmanitost zadní bolesti paty. Pod stejným příznakem se mohou skrývat různé kombinace tvaru kosti, šlachových změn, burzitidy, obuvi, tréninkové zátěže a celkových zdravotních faktorů. Bez vyšetření tak není bezpečné dělat závěr jen podle místa bolesti.

Závěr

Haglundova deformita může být jedním z mechanických důvodů, proč bolí zadní část paty a proč některé boty potíže zhoršují. Současná evidence podporuje věcný a postupný přístup: rozlišit možnou příčinu, snížit mechanické dráždění, sledovat reakci na úpravu obuvi nebo pomůcky a při přetrvávání potíží řešit stav odborně. Silná tvrzení o univerzální účinnosti vložek, podpatěnek nebo operace by současné studie nepodporovaly.

Zdroje

[1] Bennani H, Elharras Y, Haidar A, Nassar I, Imrani K. Haglund Syndrome: A Mechanical Cause of Posterior Heel Pain. Cureus. 2026. DOI: 10.7759/cureus.112434. PMID: 42577725. PMCID: PMC13454747. https://europepmc.org/articles/PMC13454747.

[2] Bourke J, Munteanu S, Garofolini A, Taylor S, Malliaras P. Efficacy of heel lifts for insertional Achilles tendinopathy (LIFTIT): A randomised feasibility trial. Journal of Foot and Ankle Research. 2024. DOI: 10.1002/jfa2.70025. PMID: 39702889. PMCID: PMC11658913. https://europepmc.org/articles/PMC11658913.

[3] Guedes A, de Mattos ESR, Barreto ESR, Antunes Junior CR. Open vs Endoscopic Surgical Treatment for Haglund Deformity: A Systematic Review, Meta-analysis, and Meta-regression. Foot & Ankle Orthopaedics. 2026. DOI: 10.1177/24730114261435962. PMID: 42099536. PMCID: PMC13145043. https://europepmc.org/articles/PMC13145043.

[4] Ong SSL, Socklingam RK, Moo IH, Kon CKK. Endoscopic Calcaneoplasty Achieves Excellent Functional Outcomes in Haglund's Deformity. Arthroscopy, Sports Medicine, and Rehabilitation. 2026. DOI: 10.1002/ars2.70108. PMID: 42799196. PMCID: PMC13614153. https://europepmc.org/articles/PMC13614153.