Co říká současný výzkum
Artróza kloubu palce patří mezi časté příčiny bolesti přednoží. Studie o prvním metatarzofalangeálním kloubu popisují, že se projevuje bolestí, ztuhlostí, omezením pohybu a zhoršením aktivit, kde je potřeba odraz přes palec [1,2]. V přehledu literatury se uvádí, že hallux rigidus postihuje přibližně 2,5 % lidí starších 50 let, zatímco studie k prvnímu MTP kloubu obecně uvádějí vyšší výskyt artrózy u osob nad 50 let podle zvolené definice a populace [2,5].
Princip konzervativního řešení je mechanický: snížit bolestivé dráždění kloubu, omezit nadměrné ohýbání palce při odrazu nebo změnit rozložení zátěže v přednoží. Proto se v praxi zvažují boty s dostatečnou délkou a prostorem pro palec, úprava tuhosti podrážky, rocker podešev, individuálně nebo prefabrikovaně řešené vložky a někdy také fyzioterapie či úprava aktivit [2,5].
Nejdůležitější je ale míra jistoty. Aktualizovaný Cochrane přehled z roku 2024 zahrnul šest randomizovaných studií s celkem 547 účastníky. Autoři uzavřeli, že evidence pro nechirurgické postupy u artrózy kloubu palce je omezená a že u tří sham/placebem kontrolovaných srovnání nebyl prokázán klinicky významný přínos tvarovaných vložek, ztužujících vložek ani jednorázové injekce kyseliny hyaluronové [1].
Co ukázaly konkrétní studie
Randomizovaná studie Patersona a kol. s 88 dospělými porovnala tvarované vložky se zdánlivě kontrolními plochými vložkami u symptomatické radiografické artrózy prvního MTP kloubu. Po 12 týdnech nebyl rozdíl v bolesti při chůzi ve prospěch tvarovaných vložek; průměrný rozdíl byl -0,3 bodu na škále 0-10 a interval spolehlivosti zahrnoval i nulový efekt. Ani sekundární výstupy neukázaly převahu tvarovaných vložek [3].
Starší randomizovaná studie, jejíž data později analyzovali Menz a kol., porovnávala prefabrikované vložky a rocker obuv u 88 lidí s artrózou prvního MTP kloubu. V této analýze bylo po 12 týdnech 62 % respondentů ve skupině vložek a 39 % ve skupině rocker obuvi klasifikováno jako lidé s alespoň středním zlepšením. Autoři ale zároveň upozornili, že predikce, komu konkrétně pomůže která varianta, byla jen skromná a nestačí pro jisté klinické rozhodování [4].
Přehled Colò a kol. shrnuje, že obuv by měla být dostatečně dlouhá, pohodlná, s vyšším a širším prostorem pro prsty a s místem pro vložku. Zároveň uvádí, že konzervativní péče může být bezpečnou první volbou, ale dostupné studie nedovolují spolehlivě říct, jak dlouho udrží pacienta bez bolesti a s běžnou aktivitou [2].
Kvalitativní studie Braam a kol. z roku 2025 ukazuje praktickou stránku problému. Všech 10 dotazovaných pacientů s artrózou prvního MTP kloubu popisovalo omezení aktivit kvůli bolesti. Většina zároveň zdůrazňovala, že vzhled upravené obuvi je důležitý pro ochotu ji nosit. To je pro praxi podstatné: pomůcka, kterou pacient kvůli vzhledu, nepohodlí nebo práci nenosí, nemůže mít očekávaný efekt [5].
Rocker podrážka se používá u různých stavů přednoží, protože může měnit průběh odvalu a snižovat nároky na ohnutí palce. Novější práce Sposeta a kol. popisuje metodiku 3D analýzy a zátěžového CT pro lepší pochopení morfologických a biomechanických změn při rocker obuvi. Sama studie má ale úroveň evidence V, tedy jde hlavně o metodický a expertní podklad, nikoli o důkaz účinnosti pro konkrétního pacienta [6].
Co to znamená v praxi
První praktický krok je zkontrolovat obuv. Bota by neměla tlačit na palec shora ani z boku a před prsty má být dostatek prostoru. Tvrdý šev, nízká špička nebo krátká bota mohou bolestivý kloub dráždit i tehdy, když samotná vložka vypadá technicky dobře [2,5].
Druhý krok je rozlišit, co pacienta bolí. Někdo má problém hlavně při odrazu přes palec, někdo při tlaku svršku na nárůstky kolem kloubu a někdo má kombinaci artrózy, hallux valgus, přetížení přednoží nebo potíží s kůží a nehty. Vyšetření rozsahu pohybu, bolestivých směrů, zatížení přednoží a konkrétní obuvi pomáhá rozhodnout, zda dává větší smysl úprava boty, vložka, odlehčení, rehabilitační postup nebo odeslání k lékaři.
Tužší vložka, karbonová planžeta nebo rocker podešev mohou omezit bolestivé ohýbání palce při odrazu. Současně ale mohou změnit pocit stability, zatížení jiných částí nohy nebo komfort v každodenní chůzi. Proto je vhodné řešení zkoušet postupně a sledovat nejen bolest palce, ale i koleno, kyčel, záda, rovnováhu a toleranci v běžných botách [1,4].
U individuálních vložek je rozumné očekávání spíš mechanická úprava zátěže a komfortu než „oprava artrózy“. Pokud je kloub výrazně ztuhlý, bolestivý a omezuje chůzi i přes konzervativní opatření, je na místě lékařské zhodnocení včetně zobrazovacích metod a diskuse o dalších možnostech.
Kdy může být vhodné odborné vyšetření
Vyšetření má smysl, pokud bolest palce trvá déle než několik týdnů, zhoršuje se při běžné chůzi, omezuje výběr obuvi nebo nutí člověka měnit způsob došlapu. Stejně tak je vhodné přijít, pokud se kolem kloubu tvoří otlaky, kuří oka, bolestivý tlak svršku obuvi nebo opakované potíže s nehtem.
Podologické a ortopedické vyšetření může zhodnotit rozsah pohybu palce, zatížení přednoží, stav kůže, tvar boty a prostor pro vložku. U některých lidí je cílem najít pohodlnější obuv a odlehčení. U jiných je důležité včas poznat, že samotná vložka nestačí a je potřeba lékařská diagnostika nebo specializovaná ortopedická péče.
Akutní zarudnutí, výrazný otok, teplý kloub a prudká bolest mohou mít i jiné příčiny než artrózu, například dnavý záchvat nebo infekci. V takové situaci není vhodné problém řešit jen úpravou vložky.
Limity současných poznatků
Výzkum u artrózy kloubu palce je menší než u kolene nebo kyčle. Cochrane přehled našel jen šest randomizovaných studií a kvůli rozdílným intervencím nebylo možné udělat společnou metaanalýzu. Jistotu snižovalo riziko zkreslení a nepřesnost výsledků [1].
Studie také často řeší skupinový průměr, zatímco pacient v ordinaci potřebuje praktické rozhodnutí pro konkrétní nohu, konkrétní botu a konkrétní denní režim. Menz a kol. ukázali, že některé znaky souvisejí s lepší reakcí na vložky nebo rocker obuv, ale přesnost těchto prediktorů byla malá [4].
Další limit je adherence. Pokud je upravená bota pro pacienta příliš nápadná, těžká nebo špatně použitelná v práci, může být teoreticky dobré řešení prakticky neúspěšné. Studie pacientských perspektiv proto správně připomíná, že vzhled a použitelnost obuvi nejsou kosmetický detail, ale součást výsledku [5].
Závěr
Hallux rigidus je bolestivý a mechanicky citlivý problém kloubu palce. Obuv s dostatečným prostorem, vhodná tuhost podešve, rocker řešení nebo vložka mohou být u části pacientů užitečné, ale současná evidence nepodporuje univerzální slib, že jeden typ vložky nebo boty funguje pro všechny. Nejlepší postup vychází z vyšetření konkrétní nohy, konkrétní obuvi, tolerance pacienta a realistického cíle: snížit bolestivé dráždění, zlepšit komfort chůze a včas poznat situace, kdy je potřeba lékařské řešení.
Zdroje
[1] Munteanu SE, Buldt A, Lithgow MJ, Cotchett M, Landorf KB, Menz HB. Non-surgical interventions for treating osteoarthritis of the big toe joint. Cochrane Database of Systematic Reviews. 2024. DOI: 10.1002/14651858.CD007809.pub3. PMID: 38884172. PMCID: PMC11181457. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11181457/.
[2] Colò G, Fusini F, Samaila EM, Rava A, Felli L, Alessio-Mazzola M, Magnan B. The efficacy of shoe modifications and foot orthoses in treating patients with hallux rigidus: a comprehensive review of literature. Acta Bio Medica. 2020. DOI: 10.23750/abm.v91i14-S.10969. PMID: 33559617. PMCID: PMC7944704. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7944704/.
[3] Paterson KL, Hinman RS, Metcalf BR, McManus F, Jones SE, Menz HB, Munteanu SE, Bennell KL. Effect of foot orthoses vs sham insoles on first metatarsophalangeal joint osteoarthritis symptoms: a randomized controlled trial. Osteoarthritis and Cartilage. 2022. DOI: 10.1016/j.joca.2022.01.014. PMID: 35272050. https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35272050/.
[4] Menz HB, Auhl M, Tan JM, Levinger P, Roddy E, Munteanu SE. Predictors of response to prefabricated foot orthoses or rocker-sole footwear in individuals with first metatarsophalangeal joint osteoarthritis. BMC Musculoskeletal Disorders. 2017. DOI: 10.1186/s12891-017-1558-5. PMID: 28499363. PMCID: PMC5427603. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC5427603/.
[5] Braam C, Kloprogge S, Schiphof D, van Meurs JBJ, Bierma-Zeinstra SMA, van Middelkoop M. Patients' Perspectives on Participation in an Effectiveness Study on Footwear Modification for the First Metatarsophalangeal Joint Osteoarthritis: A Qualitative Study. Journal of Foot and Ankle Research. 2025. DOI: 10.1002/jfa2.70050. PMID: 40269334. PMCID: PMC12018162. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12018162/.
[6] Sposeto RB, Godoy-Santos AL, DaCosta A, Metsavaht L, Leporace G, Ferkel E, de Cesar Netto C. The effects of rocker sole on running kinematics and weight-bearing computed tomography: a 3D analysis study. Acta Ortopedica Brasileira. 2025. DOI: 10.1590/1413-785220253303e292733. PMID: 41393526. PMCID: PMC12696732. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12696732/.