Co říká současný výzkum

Vnitřní svaly chodidla pomáhají kontrolovat tvar a stabilitu nohy při stoji a chůzi. Systematický přehled a meta-analýza Jaffri a kol. zahrnuly 13 randomizovaných studií, ve kterých intervence trvala alespoň dva týdny. Trénink vnitřních svalů chodidla byl spojen se zlepšením některých ukazatelů držení nohy, rovnováhy, síly a pacientem hodnocené funkce. Pro snížení bolesti však cvičení nebylo jednoznačně lepší než kontrolní postupy [1].

Meta-analýza Huang a kol. se zaměřila přímo na short-foot exercise u lidí s plochonožím. Zahrnula 6 studií s celkem 201 účastníky. Ve srovnání s kontrolními postupy došlo ke statisticky významnému zlepšení navicular drop testu a skóre Foot Posture Index, tedy ukazatelů postavení nohy. Zvětšení svalového objemu se mezi skupinami významně nelišilo [2].

Novější network meta-analýza Jia a kol. porovnávala různé cvičební programy u dospělých s flexibilním plochonožím. Zahrnula 11 studií a naznačila, že různé formy cvičení mohou zlepšovat tvar klenby a funkci nohy. Autoři však nevyzdvihují pouze izolované cvičení chodidla: velmi dobře vycházely také programy kombinující práci chodidla s posilováním kyčle, dolní končetiny nebo s dalšími prvky [3].

Co ukázaly konkrétní studie

Přehled Jaffri a kol. rozdělil výsledky do oblastí jako postavení nohy, rovnováha, síla, pacientem hodnocené výsledky, senzitivita a motorický výkon. Souhrnně vyšel efekt příznivě pro trénink vnitřních svalů chodidla u více funkčních ukazatelů, ale ne u bolesti. To je pro praxi zásadní: lepší kontrola chodidla nemusí automaticky znamenat, že bolest zmizí [1].

Huang a kol. popsali, že short-foot exercise může být užitečnou dynamickou podporou u plochonoží, protože pracuje s aktivním zapojením svalů a ne jen s pasivní oporou zvenčí. Přesto je potřeba číst výsledek opatrně. Šest studií je relativně malý základ, kontrolní intervence se lišily a efekt se týkal hlavně měřených parametrů postavení nohy, ne všech klinických potíží [2].

Jia a kol. ukazují, že u dospělého flexibilního plochonoží nemusí být nejlepší přemýšlet jen v ose "vložka, nebo cvičení". V některých výsledcích vycházely dobře komplexnější programy, například kombinace tréninku chodidla, zadního holenního svalu, protažení a práce s dalšími svalovými skupinami. Studie tím podporuje individuální rehabilitační plán podle nálezu, ne jeden univerzální cvik pro všechny [3].

Ketabchi a kol. sledovali 25 chlapců ve věku 10 až 12 let s flexibilním plochonožím během 12týdenního korekčního programu. Skupina, která začínala cvičením vnitřních svalů chodidla, měla výraznější zlepšení svalové morfometrie a navicular drop než skupina začínající zevními svaly. Jde ale o malou studii u chlapců, takže její závěry nelze bez dalšího převádět na všechny děti nebo dospělé [4].

Persiane a kol. provedli randomizovanou zaslepenou klinickou studii u 60 asymptomatických účastníků. Porovnávali cvičení, cvičení s neuromuskulární elektrostimulací a kontrolu. Po šesti týdnech nenašli statisticky významné rozdíly mezi skupinami v navikulární výšce ani úhlu mediální podélné klenby. Tato studie připomíná, že u lidí bez potíží nemusí krátký program měřitelně změnit tvar klenby [5].

Co to znamená v praxi

Krátké cvičení chodidla může dávat smysl jako součást péče, když je cílem zlepšit aktivní kontrolu klenby, stabilitu chodidla nebo schopnost vnímat oporu při stoji a chůzi. Důležitá je technika. Cvik by neměl být jen krčením prstů, protože pak se často přetěžují jiné svaly a pacient nedosáhne zamýšlené aktivace [1,2].

U plochonoží může být cvičení jedním z nástrojů, ale nemá nahrazovat vyšetření obuvi, zatížení a celého pohybového řetězce. Pokud je chodidlo bolestivé, rychle se unaví, vznikají otlaky nebo se obtíže vracejí při delší chůzi, je vhodné posoudit také postavení paty, pohyb kotníku, sílu svalů bérce, kyčle, typ obuvi a případnou potřebu vložky [2,3].

Ortopedická vložka a cvičení se nemusí vylučovat. Vložka může pomoci měnit mechanické zatížení v botě, zatímco cvičení pracuje s aktivní kontrolou nohy. U části pacientů dává smysl kombinace obojího, u jiných stačí úprava obuvi nebo cílený cvičební plán. Rozhoduje konkrétní nález a odpověď na zátěž [3].

Praktické očekávání by mělo být realistické. Studie podporují zlepšení některých měřených parametrů a funkce, ale neslibují rychlé odstranění bolesti u každého. Pokud se při cvičení bolest zhoršuje, objevuje se křeč v prstech, tlak pod hlavičkami nártních kostí nebo bolest šlach, je vhodné techniku a dávkování upravit [1,5].

Kdy může být vhodné odborné vyšetření

Vyšetření je vhodné, pokud máte plochonoží spojené s bolestí, únavou, opakovanými otlaky, bolestí paty, bolestí přednoží, nestabilitou kotníku nebo obtížemi při sportu. Odborník může rozlišit, zda jde hlavně o problém klenby, přetížení šlach, nevhodnou obuv, zkrácení lýtka, neurologickou poruchu, nebo kombinaci více faktorů.

U dětí má smysl vyšetření tehdy, když si dítě stěžuje na bolest, nechce chodit delší trasy, výrazně se opotřebovává obuv, je patrná asymetrie nebo se noha rychle mění. Samotný vzhled ploché nohy bez potíží nemusí vždy znamenat nutnost vložek nebo intenzivní léčby, ale bolest a funkční omezení by se přehlížet neměly [4].

U dospělých je vhodné nečekat, pokud se přidá bolest vnitřní strany kotníku, výrazný pokles klenby, pocit "propadání" nohy, otok, porucha citlivosti nebo nemožnost běžné chůze. V takové situaci už samotné domácí cvičení nemusí být dostatečné.

Limity současných poznatků

Studie se liší délkou programu, výběrem cviků, populací, kontrolní skupinou i měřenými výsledky. Některé práce sledují zdravé nebo asymptomatické účastníky, jiné pacienty s plochonožím, sportovce nebo děti. Proto nelze jeden výsledek jednoduše převést na každého pacienta v ordinaci [1,2,5].

Další limit je klinický význam měřených změn. Navicular drop nebo Foot Posture Index se mohou zlepšit, ale pacienta obvykle zajímá hlavně bolest, únava, jistota při chůzi, sport a schopnost nosit obuv. Právě u bolesti jsou výsledky opatrnější než u mechanických a funkčních ukazatelů [1,2].

Evidence také neříká, že všichni mají cvičit stejný cvik ve stejném dávkování. U někoho je důležitější naučit se aktivovat klenbu, u jiného posílit lýtko, zlepšit mobilitu kotníku, upravit obuv nebo řešit přetížení v jiné části dolní končetiny [3].

Závěr

Krátké cvičení chodidla a trénink vnitřních svalů nohy mají ve výzkumu oporu hlavně pro zlepšení některých ukazatelů držení nohy, rovnováhy, síly a funkce. U plochonoží může jít o užitečnou součást péče, zvlášť když je dobře vysvětlená technika a program je pravidelný. Současná evidence ale nepodporuje tvrzení, že jeden cvik sám vyřeší každou bolest chodidla nebo nahradí vyšetření, vhodnou obuv či individuální vložky. Nejlepší výsledky obvykle přináší postup přizpůsobený konkrétní noze a konkrétní zátěži.

Zdroje

[1] Jaffri AH et al. Evidence for Intrinsic Foot Muscle Training in Improving Foot Function: A Systematic Review and Meta-Analysis. Journal of Athletic Training. 2023. DOI: 10.4085/1062-6050-0162.22. PMID: 35724360. PMCID: PMC10784881. https://europepmc.org/articles/PMC10784881.

[2] Huang C et al. Effects of the Short-Foot Exercise on Foot Alignment and Muscle Hypertrophy in Flatfoot Individuals: A Meta-Analysis. International Journal of Environmental Research and Public Health. 2022. DOI: 10.3390/ijerph191911994. PMID: 36231295. PMCID: PMC9564534. https://europepmc.org/articles/PMC9564534.

[3] Jia Y et al. Comparing the efficacy of exercise therapy on adult flexible flatfoot individuals through a network meta-analysis of randomized controlled trials. Scientific Reports. 2024. DOI: 10.1038/s41598-024-72149-w. PMID: 39261538. PMCID: PMC11390964. https://europepmc.org/articles/PMC11390964.

[4] Ketabchi J et al. Differential effects of intrinsic- versus extrinsic-first corrective exercise programs on morphometric outcomes and navicular drop in pediatric flatfoot. Scientific Reports. 2024. DOI: 10.1038/s41598-024-82970-y. PMID: 39733109. PMCID: PMC11682357. https://europepmc.org/articles/PMC11682357.

[5] Persiane AS et al. Exercises and neuromuscular electric stimulation for medial longitudinal arch: clinical trial. Acta Ortopedica Brasileira. 2023. DOI: 10.1590/1413-785220233102e259598. PMID: 37323154. PMCID: PMC10263438. https://europepmc.org/articles/PMC10263438.