Co říká současný výzkum

Plantární tlak popisuje rozložení zatížení mezi chodidlem a podložkou. Systematický přehled z roku 2026 uvádí, že se používá jako biomechanická veličina při hodnocení zatížení chodidla během chůze i v klinickém výzkumu. Zároveň upozorňuje, že rozdíly podle věku, pohlaví a tělesné hmotnosti je potřeba chápat spíš jako kontext, ne jako samostatné diagnostické pravidlo [1].

To je prakticky důležité: vysoký tlak v jedné oblasti chodidla nemusí automaticky znamenat jednu konkrétní příčinu. Může souviset s tvarem chodidla, obuví, způsobem chůze, tělesnou hmotností, věkem, bolestí nebo kompenzací jiné potíže. Proto má měření největší hodnotu tehdy, když se propojí s rozhovorem, vyšetřením chodidel a kontrolou obuvi.

Co ukázaly konkrétní studie

Systematický přehled a meta-analýza Ayati Najafabadi a kol. shrnuly studie z let 2013-2025 u zdravých bezpříznakových osob. Autoři našli populační rozdíly v zatížení některých oblastí chodidla: například u starších osob popisují posun zatížení směrem k přednoží a u osob s obezitou vyšší tlak v několika metatarzálních oblastech, ve střední části chodidla a v patě. Sami autoři ale výslovně uvádějí, že jde o biomechanický kontext, nikoli přímá klinická rozhodovací kritéria [1].

U diabetické nohy se měření tlaku zkoumá hlavně kvůli prevenci návratu vředu. Scoping review Lockhart a kol. zahrnula 60 publikací a uvádí, že měření plantárního tlaku má podle současných poznatků významnou roli v prevenci recidivy diabetického vředu, ale důkazy jsou stále omezené a je potřeba více studií ve větších populacích a reálném prostředí [2].

Systematický přehled Jones a kol. hodnotil zakázkově vyráběné odlehčovací pomůcky u lidí s diabetem. Do přehledu bylo zahrnuto 9 studií z původně nalezených 1715 záznamů. Autoři dospěli k závěru, že zakázkové odlehčovací pomůcky jsou pravděpodobně účinnější než standardní pomůcky pro prevenci diabetických vředů, ale současně zůstává nejistota ohledně nákladové efektivity, adherence a rozdílů v redukci špičkového tlaku mezi studiemi [3].

Materiál vložky může mít měřitelný vliv. Studie Bus a kol. u 20 lidí s diabetem a periferní neuropatií porovnávala různé horní krycí materiály vložek v předepsané obuvi. Šestimilimetrové pěny měly při chůzi lepší odlehčení než třímilimetrová pěna, zatímco rozdíly mezi jednotlivými šestimilimetrovými materiály byly malé. Komfort byl napříč materiály podobný [4].

Jiná otevřená studie Milstrey a kol. měřila 25 zdravých osob s ortotickou pomůckou a běžnou konfekční obuví. Obě testované ortotické vložky měly nižší celkový špičkový plantární tlak než běžná obuv a jedna z vložek vykázala nižší tlak v mediálním přednoží i vyšší komfort než vakuová varianta. Protože šlo o zdravé osoby a konkrétní typ pomůcky, výsledek nelze jednoduše zobecnit na všechny pacienty a všechny vložky [5].

Důležitý je i provozní pohled. Zwaferink a kol. sledovali zavádění měření tlaku v obuvi v 11 nizozemských obuvnických praxích pro lidi s diabetem ve vysokém riziku ulcerace. Za 2,5 roku bylo vyšetřeno 1030 osob; tři pracoviště byla úspěšná, pět středně úspěšných a tři neúspěšná. Bariéry byly organizační, logistické, finanční nebo technické, což ukazuje, že samotná technologie nestačí bez dobře nastaveného procesu [6].

Co to znamená v praxi

Měření tlaku chodidel může pomoci najít oblasti, které jsou při chůzi zatěžované výrazněji, a následně ověřovat, zda obuv nebo vložka tlak rozkládá příznivěji. Současná evidence podporuje opatrný závěr: měření je užitečný podklad, nikoli samostatná odpověď na všechny bolesti chodidla [1,2,6].

U běžných bolestí, únavy nohou nebo nejistého došlapu může být měření součástí širšího vyšetření. U lidí s diabetem, neuropatií nebo po zhojeném vředu je téma tlaku obzvlášť důležité, protože v této skupině se odlehčení a vhodná obuv zkoumají ve vztahu k prevenci návratu vředu [2,3,4].

Individuální vložka by proto neměla vznikat jen podle velikosti boty. Rozumný postup je posoudit potíže, obuv, stoj, chůzi a konkrétní místa zatížení. Pokud se vložka používá jako odlehčovací pomůcka u rizikové diabetické nohy, je nutné počítat také s tím, zda ji člověk skutečně nosí a zda zapadá do jeho denního režimu [3,6].

Kdy může být vhodné odborné vyšetření

Odborné vyšetření má smysl, pokud se opakovaně objevuje bolest chodidel, pat, přednoží nebo klenby, pokud se boty nerovnoměrně sešlapávají, nebo pokud člověk tráví dlouhé hodiny ve stoji a nohy se výrazně unavují. Měření tlaku může v takové situaci doplnit klinický obraz, ale nemělo by nahradit rozhovor a fyzické vyšetření.

U diabetu, poruchy citlivosti, rány na chodidle nebo po zhojeném vředu je vhodné postupovat obezřetněji a řešit péči s odborníkem. Studie k diabetické noze podporují význam odlehčení a sledování tlaku, zároveň ale upozorňují na limity evidence a potřebu individuálního přístupu [2,3,4].

Limity současných poznatků

Současné studie se liší populací, použitou technologií, typem obuvi, typem vložky i sledovanými výsledky. Některé práce sledují zdravé osoby, jiné diabetickou nohu ve vysokém riziku. Proto není správné převzít jeden výsledek a slíbit, že stejný efekt nastane u každého pacienta [1,3,5].

U diabetické nohy navíc nejde jen o tlak v jedné chvíli. Důležitá je také délka nošení obuvi, stav kůže, citlivost, předchozí vředy, kontrola u odborníka a schopnost upravit pomůcku podle reálného používání [2,3,6].

Závěr

Měření plantárního tlaku může být velmi užitečné, když se používá jako součást odborného vyšetření. Pomáhá lépe porozumět zatížení chodidla a může podpořit rozhodování o obuvi nebo vložkách. Nejde ale o zázračný test ani o náhradu vyšetření. Největší smysl má tehdy, když se výsledek propojí s konkrétními potížemi, obuví a cílem péče.

Zdroje

[1] Ayati Najafabadi SM et al. From Pressure Patterns to Personalized Insoles: A Systematic Review of Demographic Influences on Plantar Pressure. Journal of Foot and Ankle Research. 2026. DOI: 10.1002/jfa2.70120. PMID: 41914079. PMCID: PMC13291806. https://europepmc.org/articles/PMC13291806.

[2] Lockhart M et al. Plantar pressure measurement in diabetic foot disease: A scoping review. Journal of Diabetes Investigation. 2024. DOI: 10.1111/jdi.14215. PMID: 38634342. PMCID: PMC11292392. https://europepmc.org/articles/PMC11292392.

[3] Jones AW et al. The efficacy of custom-made offloading devices for diabetic foot ulcer prevention: a systematic review. Diabetology & Metabolic Syndrome. 2024. DOI: 10.1186/s13098-024-01392-y. PMID: 39049069. PMCID: PMC11267867. https://europepmc.org/articles/PMC11267867.

[4] Bus SA et al. Pressure-Relieving Effect of Different Insole Top Covers in People with Diabetes at High Risk of Foot Ulceration. Sensors. 2024. DOI: 10.3390/s24175549. PMID: 39275460. PMCID: PMC11398109. https://europepmc.org/articles/PMC11398109.

[5] Milstrey A et al. Self-Adapting Foot Orthosis Inlay Facilitates Handling and Reduces Plantar Pressure Compared to Vacuum-Based Technology. Journal of Clinical Medicine. 2025. DOI: 10.3390/jcm14103384. PMID: 40429381. PMCID: PMC12112748. https://europepmc.org/articles/PMC12112748.

[6] Zwaferink JBJ et al. In-Shoe Pressure Measurements in Diabetic Footwear Practice: Success Rate and Facilitators of and Barriers to Implementation. Sensors. 2024. DOI: 10.3390/s24061795. PMID: 38544058. PMCID: PMC10975810. https://europepmc.org/articles/PMC10975810.