Co říká současný výzkum

Zrohovatělá kůže na plosce není jen kosmetická nepříjemnost. Aktuální biomechanický výzkum popisuje plantární otlak jako projev opakovaného lokálního tlaku a smykového zatížení. Sairally a kol. v roce 2026 testovali měření třírozměrného napětí v obuvi u simulovaného otlaku a zjistili, že i napodobenina tvrdší kůže mění rozložení zatížení v místě pod první nártní kostí a v oblasti paty [1].

U lidí s diabetem má téma ještě větší význam. Prospektivní studie Hulshof a kol. sledovala 60 osob s vysokým rizikem diabetického vředu po dobu 12 měsíců. Výskyt takzvaných předvředových změn na začátku sledování, mezi které autoři řadili výrazný otlak, krvácení, puchýř nebo prasklinu, byl spojen s vyšším rizikem následného plantárního vředu [2].

Velká indická screeningová studie u 33 259 lidí s diabetem ukázala, že otlaky nebo kuří oka byly významně spojeny s kategorií vysoce rizikové nohy. Neznamená to, že každý otlak povede k vředu, ale podporuje to pravidlo, že u diabetu se opakované zrohovatění, praskliny a změny kůže nemají přehlížet [3].

Co ukázaly konkrétní studie

Sairally a kol. použili systém STAMPS3D k měření plantárního napětí v obuvi. Ve studii nešlo o léčbu pacientů, ale o proof-of-concept model se simulovaným otlakem u zdravých účastníků. Simulovaný otlak vedl k jemnému přerozdělení napětí a k lokálním změnám v místech, kde byla tvrdší vrstva vložena. Autoři upozorňují, že samotné měření tlaku nemusí zachytit celý mechanický problém, protože smykové síly mohou být pro tkáně také důležité [1].

Hulshof a kol. počítali u vysoce rizikových diabetických pacientů kumulativní denní zatížení tkání z plantárních tlaků, aktivity v běžném životě a používání předepsané obuvi. Tento složený ukazatel sám o sobě v jejich vzorku nepředpověděl vznik plantárního vředu. Významně se však pojil s předvředovými změnami a právě ty byly silným prediktorem budoucí ulcerace. Autoři proto zdůraznili časné rozpoznání a ošetření předvředových změn [2].

Viswanathan a kol. provedli celonárodní screening lidí s diabetem v Indii. Přibližně čtvrtina vyšetřených spadala do kategorie vysoce rizikové nohy podle doporučení IWGDF. Otlaky nebo kuří oka byly s touto kategorií spojeny s poměrem šancí 3,6 a praskliny pat s poměrem šancí 4,6. Studie byla průřezová, takže neprokazuje přímou příčinu, ale jasně podporuje pravidelné vyšetřování nohou u diabetu [3].

Teoh a kol. validovali obrazový AI model pro vyhledávání deformit a viditelných rizikových znaků diabetické nohy. Do sledovaných znaků zahrnuli mimo jiné otlaky, hallux valgus a kladívkové prsty, protože mohou představovat časně viditelné rizikové markery před vznikem rány. Model není náhradou klinického vyšetření, ale studie ukazuje, že viditelné změny tvaru a kůže jsou relevantní pro screening [4].

Co to znamená v praxi

Jednorázový otlak po nové botě nebo dlouhé chůzi může být banální. Pokud se ale vrací na stejném místě, je dobré brát ho jako informaci o zatížení chodidla. Nejčastější praktické otázky jsou: netlačí obuv v šířce nebo délce, není v botě šev nebo tvrdý okraj, nepřenáší se tlak opakovaně pod jednu nártní kost, není přítomná deformita prstů nebo změna klenby [1,3,4].

Podologické ošetření zrohovatělé kůže může snížit lokální bolestivost a umožnit lepší kontrolu kůže. Samo o sobě ale nemusí odstranit příčinu, pokud chodidlo dál dopadá nebo se odvaluje přes stejné přetížené místo. Proto má u opakovaných otlaků smysl zkontrolovat obuv, plantární tlak, rozložení zátěže, pohyblivost prstů a případně zvážit individuální úpravu vložek nebo odlehčení [1,2].

U lidí bez diabetu jde často hlavně o komfort, bolest, prevenci prasklin a prevenci návratu potíží. U lidí s diabetem, neuropatií nebo poruchou prokrvení je hranice pro odborné vyšetření nižší, protože ztráta citlivosti může zakrýt přetížení až do chvíle, kdy vznikne rána [2,3].

Kdy může být vhodné odborné vyšetření

Objednat se má smysl, pokud se otlak opakuje na stejném místě, bolí při došlapu, praská, krvácí, tvoří se pod ním tmavé zbarvení, mění se tvar prstů nebo se objevují otlaky i v pohodlné obuvi. Odborné vyšetření je vhodné také tehdy, když se potíže vracejí krátce po pedikúře nebo když si pacient není jistý, zda jde o otlak, kuří oko, bradavici, plíseň nebo jiný kožní problém.

U diabetu, poruchy citlivosti, po předchozím vředu, při otoku nohy, zhoršeném prokrvení nebo při prasklině v patě je lepší nečekat na zhoršení. Studie u diabetických pacientů podporují pravidelný screening a časné řešení viditelných změn, protože otlak může být součástí rizikového obrazu nohy [2,3,4].

V praxi může vyšetření zahrnovat kontrolu kůže a nehtů, zhodnocení obuvi, vyšetření citlivosti, posouzení postavení prstů, měření plantárního tlaku a doporučení odlehčení. Cílem není pouze odstranit tvrdou kůži, ale snížit opakované přetěžování konkrétního místa.

Limity současných poznatků

Ne všechny citované studie se týkají běžných pacientů s prostým otlakem bez diabetu. Část evidence vychází z diabetické nohy, kde je riziko komplikací vyšší než u zdravé populace. Výsledky proto nelze automaticky přenášet na každého člověka s malým otlakem po těsné botě [2,3,4].

Studie Sairally a kol. pracovala se simulovaným otlakem u zdravých účastníků, takže spíše ukazuje možnost objektivního měření mechanického zatížení než přímý důkaz konkrétní léčby [1]. Studie Hulshof a kol. měla 60 vysoce rizikových osob s diabetem a neprokázala, že složený ukazatel kumulativního zatížení sám předpoví vznik vředu [2].

Závěr tedy musí zůstat opatrný: současná evidence podporuje včasné rozpoznání otlaků, prasklin a předvředových změn, zejména u rizikových pacientů. Nepodporuje ale jednoduché tvrzení, že každý otlak je nebezpečný nebo že jedna konkrétní vložka vyřeší všechny potíže.

Závěr

Otlak na chodidle je užitečný signál. Může ukazovat, kde se kůže opakovaně setkává s tlakem, třením nebo smykem. U většiny lidí pomůže správná obuv, pravidelná péče o kůži a řešení přetíženého místa. Pokud se otlak vrací, bolí, praská nebo se objevuje u diabetu či poruchy citlivosti, je vhodné odborné vyšetření. Dobrá péče neřeší jen tvrdou kůži, ale i důvod, proč se na stejném místě tvoří znovu.

Zdroje

[1] Sairally F et al. Measuring In-Shoe Plantar Strain Outcomes in the Presence of Callus: A Preliminary Study Using the STAMPS3D Measurement System. Journal of Foot and Ankle Research. 2026. DOI: 10.1002/jfa2.70169. PMID: 42287691. PMCID: PMC13264451. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC13264451/.

[2] Hulshof CM et al. The predictive value of cumulative plantar tissue stress on future plantar foot ulceration in people with diabetes-A 12-month prospective observational study. Diabetic Medicine. 2025. DOI: 10.1111/dme.70099. PMID: 40745692. PMCID: PMC12434429. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12434429/.

[3] Viswanathan V et al. Early screening for foot problems in people with diabetes is the need of the hour: 'Save the Feet and Keep Walking Campaign' in India. BMJ Open Diabetes Research & Care. 2024. DOI: 10.1136/bmjdrc-2024-004064. PMID: 39097296. PMCID: PMC11298753. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11298753/.

[4] Teoh KL et al. Validation of a Trained AI Imaging Model for Detecting Diabetic Foot Deformities. International Wound Journal. 2026. DOI: 10.1111/iwj.70821. PMID: 41621432. PMCID: PMC12861553. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12861553/.