Co říká současný výzkum
Plantární fasciopatie může být dlouhodobý problém. Studie Røe a kol. sledovala 200 pacientů se specializovanou péčí po dobu 12 měsíců a popsala postupné zlepšování bolesti, funkce a kvality života, nejvíce v prvních třech měsících. U oboustranné bolesti byl průběh méně příznivý a mezi 6. a 12. měsícem nebylo patrné další zlepšování v některých ukazatelích [1].
To je důležité pro očekávání: bolest paty se často neřeší jedním rychlým zásahem. Výsledky dostupných studií spíš naznačují, že je potřeba sledovat průběh v čase, upravovat zátěž a vyhodnocovat, zda zvolená pomůcka nebo cvičení skutečně pomáhá konkrétnímu člověku [1,2].
Co ukázaly konkrétní studie
Systematický přehled a meta-analýza Wang a kol. zahrnuly 8 randomizovaných studií s celkem 391 pacienty. Autoři uvádějí, že ortopedické vložky ve srovnání s kontrolou statisticky významně zmírnily bolest, ale neprokázaly významný rozdíl ve funkci chodidla ani schopnosti chůze. V zahrnutých studiích nebyly hlášeny nežádoucí události spojené s vložkami, autoři však doporučují větší a kvalitnější studie [2].
Pilotní randomizovaná studie Jacksona a kol. porovnávala tradičně vyráběné individuální vložky a 3D tištěné vložky u 34 dospělých s plantární fasciitidou. Obě skupiny udávaly vysokou spokojenost a funkční zlepšení. Tradiční vložky měly v tomto malém souboru vyšší časné používání a lepší 8týdenní skóre fyzické funkce a mobility, zatímco 3D tištěná varianta měla méně nežádoucích projevů. Autoři sami výsledek označují za předběžný pilotní údaj [3].
Prospektivní jednoramenná studie Taseha a kol. hodnotila podpory klenby u 29 pacientů s plantární fasciitidou. Bolest se zlepšila od 4. týdne a biomechanické modelování u části pacientů ukázalo snížení zatížení paty. Protože studie neměla kontrolní skupinu a sledování trvalo 12 týdnů, nelze z ní vyvozovat jistý dlouhodobý efekt pro všechny pacienty [4].
Retrospektivní observační studie Rayo-Pérez a kol. porovnala perkutánní neuromodulaci, rázovou vlnu a individuální vložky u 120 pacientů léčených v podiatrické ambulanci. Všechny tři skupiny se po 6 měsících zlepšily v bolesti i funkci; největší redukci bolesti měla neuromodulace, zatímco funkční skóre se mezi skupinami významně nelišilo. Autoři upozorňují, že výsledky je potřeba potvrdit prospektivními studiemi [5].
Cvičení je častou součástí konzervativní péče, ale kvalita popisu cvičebních programů ve studiích není ideální. Scoping review Osborne a kol. našel 87 studií a 300 cviků pro chodidlo a kotník. Nejčastěji se objevovalo posilování plantární flexe kotníku a vnitřních svalů chodidla, často ve schématu 3 série po 10 opakováních 3krát týdně. Zátěž ale byla ve většině studií nedostatečně popsaná nebo nižší než doporučení pro rozvoj síly [6].
Bolest paty není jen mechanický problém izolovaný od života pacienta. Gulle a kol. u 235 lidí s plantární bolestí paty nebo jinou bolestí nohy našli souvislosti mezi závažností potíží a kvalitou života, délkou ranní bolesti, trváním obtíží i některými psychosociálními faktory. Autoři doporučují vnímat vedle fyzického vyšetření také širší kontext pacienta [7].
Co to znamená v praxi
Ortopedické vložky mohou být u plantární fasciitidy rozumnou součástí péče, zejména když cílí na konkrétní zatížení chodidla, obuv a toleranci pacienta. Současná evidence ale nepodporuje slib, že vložky samy vyřeší každý případ nebo že vždy zlepší funkci chůze [2,3,4].
Praktický postup obvykle dává největší smysl jako kombinace: posoudit boty, pracovní a sportovní zátěž, bolest při prvních krocích, stav lýtkových svalů a chodidla, poté zvolit cvičení, režimová opatření a případně vložku. Pokud se vložka použije, je vhodné kontrolovat, zda ji pacient skutečně nosí, zda netlačí a zda se potíže v čase mění [1,3,6].
Cvičení by nemělo být jen seznam cviků bez dávkování. Přehled Osborne a kol. ukazuje, že studie často popisují programy neúplně, proto je v praxi důležité nastavit frekvenci, obtížnost a postupnou progresi tak, aby byly proveditelné a zároveň měly reálný tréninkový efekt [6].
Kdy může být vhodné odborné vyšetření
Odborné vyšetření je vhodné, pokud bolest paty trvá déle než několik týdnů, vrací se při běžné chůzi, zhoršuje první ranní kroky nebo omezuje práci a sport. Vyšetření pomáhá rozlišit, zda jde pravděpodobně o plantární fasciopatii, přetížení jiné struktury, problém s obuví, nebo kombinaci více faktorů.
Vyšetření je namístě dříve, pokud je bolest výrazná, vznikla po úrazu, je spojená s otokem, necitlivostí, diabetem, poruchou prokrvení nebo pokud se přidává bolest obou pat. U oboustranné bolesti studie Røe a kol. popsala odlišný průběh zotavení, takže může být užitečné nastavit pečlivější sledování [1].
Limity současných poznatků
Studie k plantární fasciitidě se liší definicí diagnózy, délkou obtíží, typem vložek, souběžným cvičením, způsobem měření bolesti i délkou sledování. Proto není správné převést výsledek jedné studie na univerzální doporučení pro všechny pacienty [2,3,4,5].
Část novější evidence je slibná, ale má krátké sledování, malý počet pacientů nebo observační design. U technologií jako 3D tištěné vložky zatím dostupné výsledky podporují hlavně proveditelnost a spokojenost, ne definitivní nadřazenost nad dobře vyrobenou tradiční vložkou [3].
Závěr
U bolesti paty dává největší smysl střízlivý, individualizovaný přístup. Vložky mohou pomoci zmírnit bolest a změnit zatížení paty, ale podle současných přehledů nemusí samy o sobě zlepšit všechny funkční ukazatele. Cvičení, obuv, úprava zátěže a kontrola průběhu jsou proto stejně důležité jako samotná pomůcka.
Zdroje
[1] Røe C et al. One-Year Trajectory of Pain, Function, and Health-Related Quality of Life in Patients With Plantar Fasciopathy. Journal of Foot and Ankle Research. 2025. DOI: 10.1002/jfa2.70067. PMID: 40671207. PMCID: PMC12266988. https://europepmc.org/articles/PMC12266988.
[2] Wang D et al. Efficacy and safety of foot orthoses for improving pain and function in patients with plantar fasciitis: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Disability and Rehabilitation. 2026. DOI: 10.1080/09638288.2025.2563763. PMID: 40999841. https://europepmc.org/article/MED/40999841.
[3] Jackson JB et al. Pilot, Randomized Comparison of Traditionally Fabricated Custom Foot Orthoses vs HP Arize 3D-Printed Orthoses for Plantar Fasciitis. Foot & Ankle Orthopaedics. 2026. DOI: 10.1177/24730114251413246. PMID: 41685278. PMCID: PMC12891397. https://europepmc.org/articles/PMC12891397.
[4] Taseh A et al. Arch-supports and plantar fasciitis: A prospective study incorporating patient-reported outcomes and finite element analysis. Journal of Experimental Orthopaedics. 2026. DOI: 10.1002/jeo2.70732. PMID: 42130670. PMCID: PMC13161469. https://europepmc.org/articles/PMC13161469.
[5] Rayo-Pérez AM et al. Comparative Effectiveness of Conservative Therapies for Plantar Fasciitis: A Retrospective Observational Study. Sports. 2025. DOI: 10.3390/sports13090306. PMID: 41003612. PMCID: PMC12473615. https://europepmc.org/articles/PMC12473615.
[6] Osborne JWA et al. Muscle Strengthening Exercises for the Foot and Ankle: A Scoping Review Exploring Adherence to Best Practice for Optimizing Musculoskeletal Health. Journal of Foot and Ankle Research. 2025. DOI: 10.1002/jfa2.70040. PMID: 40178827. PMCID: PMC11967365. https://europepmc.org/articles/PMC11967365.
[7] Gulle H et al. The association of demographic, psychological, social and activity factors with foot health in people with plantar heel pain. Journal of Foot and Ankle Research. 2024. DOI: 10.1002/jfa2.70022. PMID: 39663183. PMCID: PMC11634547. https://europepmc.org/articles/PMC11634547.