Co říká současný výzkum
Plantární ploténka pomáhá stabilizovat kloub mezi nártní kostí a prstem. Když je oslabená, degenerativně změněná nebo natržená, může se objevit bolest pod hlavičkou nártní kosti, pocit přetížení přednoží a postupně i změna postavení prstu. Diagnostický přehled z roku 2025 popisuje poranění plantární ploténky jako častou, ale často poddiagnostikovanou příčinu bolesti přednoží a nestability metatarzofalangeálního kloubu [1].
Obtíž je v tom, že příznaky se překrývají s jinými problémy. Podobně může bolet Mortonův neurom, synovitida, burzitida, stresová zlomenina, potíže se sezamskými kůstkami, artritida nebo obecná metatarzalgie. Přehled současného zobrazování metatarzalgie zdůrazňuje, že bolest přednoží často vychází ze statiky nohy, ale přesná příčina se má hodnotit kombinací klinického nálezu a vhodného zobrazovacího vyšetření [2].
Park a kol. uvádějí, že klinické testy jako drawer test, toe purchase test nebo Kelikian push-up test mohou dát důležitou stopu, ale výsledek závisí na zkušenosti vyšetřujícího a standardizace není jednotná. MRI a dynamický ultrazvuk proto mohou mít vysokou diagnostickou hodnotu, zejména když příznaky nejsou jednoznačné nebo se zvažuje další léčebný postup [1].
Co ukázaly konkrétní studie
Starší klinická studie Neryho a kol. sledovala 68 pacientů a 100 metatarzofalangeálních kloubů s poraněním plantární ploténky. Autoři porovnávali klinické parametry s artroskopickou anatomickou klasifikací. Nejlépe se závažností poranění souvisel pozitivní drawer test, následovaný ztrátou kontaktu prstu se zemí a rotačními deformitami. Studie podporuje význam cíleného fyzikálního vyšetření, ale sama o sobě neříká, že klinické testy stačí ve všech případech [3].
Mann a kol. retrospektivně hodnotili MRI přednoží u 85 pacientů, celkem 105 nohou, s metatarzalgií. Normální plantární ploténku popsali u 75 nohou, degenerativní léze u 25 nohou a kompletní rupturu u 5 nohou. Degenerativní změny tak byly v tomto souboru častější než úplné ruptury. Autoři také popsali perikapsulární fibrózu pod intermetatarzálním vazem jako nepřímý nález silně spojený s degenerativním poraněním plantární ploténky [4].
Giuliani a kol. v roce 2024 zkoumali MRI se standardní polohou a doplněným dorsiflexním „stress testem“ prstů. Do studie zařadili 25 osob, z toho 15 symptomatických a 10 kontrol. U symptomatických pacientů zvýšil stress test citlivost pro hodnocení trhliny plantární ploténky z 75 % na 100 % a citlivost pro hodnocení subluxace metatarzofalangeálního kloubu z 60 % na 100 %. Jde ale o menší studii, proto autoři sami uvádějí, že širší ověření je potřeba [5].
Son a kol. v přehledu ultrazvuku centrální metatarzalgie upozorňují na výhodu ultrazvuku u povrchově uložených struktur přednoží: lze vyšetřit bolestivé místo v reálném čase a dynamicky. Přehled popisuje ultrazvukové znaky plantární ploténky i dalších zdrojů bolesti, jako je Mortonův neurom, synovitida, tenosynovitida, burzitida a metatarzální fraktury [6].
U pokročilejší nestability může být potřeba chirurgické řešení. Doh a kol. hodnotili 31 pacientů se subluxovaným nebo dislokovaným metatarzofalangeálním kloubem druhého nebo třetího prstu, kteří podstoupili opravu plantární ploténky plantárním přístupem. Radiologická redukce se po operaci významně zlepšila a po odstranění drátu se už významně neměnila, ale studie byla zaměřená na chirurgické výsledky a není důkazem pro běžnou konzervativní péči u mírných potíží [7].
Co to znamená v praxi
Pokud bolí přednoží hlavně pod druhým nebo třetím prstem, je užitečné sledovat několik praktických znaků: zda je bolest přesně pod kloubem, zda se prst začíná zvedat, stáčet nebo křížit, zda se rozšiřuje mezera mezi prsty, zda se tvoří otlak pod hlavičkou nártní kosti a zda se bolest zhoršuje v úzké obuvi nebo při delší chůzi [1,3].
Konzervativní postup obvykle stojí na snížení bolestivého zatížení. V praxi to může znamenat kontrolu obuvi, dostatečný prostor pro prsty, omezení vysokého podpatku, úpravu aktivity, vhodné tejpování podle nálezu a odlehčovací prvek nebo vložku, která přerozdělí tlak mimo bolestivou hlavičku metatarzu. Důležité je přesné umístění podpory: když prvek tlačí přímo na bolestivé místo, může potíže zhoršit.
Vložka má největší smysl tehdy, když vychází z konkrétního vyšetření a reakce pacienta. Cílem není slibovat zhojení plantární ploténky, ale snížit opakované přetížení, zlepšit toleranci chůze a získat čas pro zklidnění potíží nebo pro rozhodnutí o dalším postupu. Pokud je prst už zjevně nestabilní, deformita se zhoršuje nebo konzervativní kroky nepomáhají, je na místě lékařské dovyšetření [1,5,7].
Kdy může být vhodné odborné vyšetření
Vyšetření je vhodné při opakované bolesti pod prsty, pocitu „boule“ nebo tlaku v přednoží, změně směru prstu, otlaku pod hlavičkou metatarzu, bolesti při odrazu nebo když člověk kvůli bolesti začne měnit chůzi. Odborník by měl posoudit nejen místo bolesti, ale i obuv, zatížení přednoží, stabilitu prstu, pohyblivost kloubu a možné související deformity [1,2].
Pokud klinický nález není jasný, ultrazvuk může pomoci rozlišit měkkotkáňové příčiny bolesti a MRI může přesněji ukázat plantární ploténku, subluxaci, kostní dřeň, artrózu nebo jiné změny. Volba vyšetření závisí na příznacích, dostupnosti, zkušenosti pracoviště a na tom, zda výsledek reálně změní léčebný plán [1,2,6].
U lidí s diabetem, zhoršenou citlivostí, zánětlivým revmatickým onemocněním nebo rychle se měnící deformitou má smysl postupovat opatrněji. Bolest přednoží u těchto pacientů nemusí být jen mechanická a odkládání vyšetření může zvyšovat riziko komplikací.
Limity současných poznatků
Evidence k plantární ploténce je užitečná pro diagnostiku, ale stále není ideální pro jednoduché pacientské závěry. Řada studií je retrospektivních, soubory jsou menší a část prací hodnotí zobrazovací nebo chirurgické výsledky, nikoli dlouhodobý efekt konzervativní péče [4,5,7].
Diagnostický přehled z roku 2025 výslovně uvádí, že je potřeba validace diagnostických kritérií, lepší dostupnost dynamického zobrazování a konsenzuální gradingové systémy. To je důležité i pro praxi: dva pacienti se stejnou bolestí přednoží nemusí mít stejnou příčinu ani stejný nejlepší postup [1].
Proto není poctivé tvrdit, že každá bolest pod prsty je poranění plantární ploténky nebo že ji vždy vyřeší jedna pomůcka. Evidence spíše podporuje postupné rozhodování: pečlivě lokalizovat bolest, odlišit jiné diagnózy, odlehčit přetíženou oblast a kontrolovat, zda se potíže opravdu zlepšují.
Závěr
Plantární ploténka je důležitá struktura přednoží a její poranění může vysvětlovat bolest pod prsty, otlaky i postupnou nestabilitu prstu. Současný výzkum podporuje kombinaci klinického vyšetření, rozlišení od jiných příčin metatarzalgie a podle potřeby ultrazvuku nebo MRI. Vložky, odlehčení a úprava obuvi mohou být praktickou součástí konzervativní péče, ale měly by být zvolené podle konkrétního nálezu a průběžně kontrolované. Pokud se prst deformuje, bolest trvá nebo se zhoršuje, je vhodné vyšetření neodkládat.
Zdroje
[1] Park JJ, Seok HG, Park CH. Diagnosing Plantar Plate Injuries: A Narrative Review of Clinical and Imaging Approaches. Diagnostics. 2025. DOI: 10.3390/diagnostics15172188. PMID: 40941676. PMCID: PMC12427879. https://europepmc.org/articles/PMC12427879.
[2] Palka O, Guillin R, Lecigne R, Combes D. Radiological approach to metatarsalgia in current practice: an educational review. Insights Imaging. 2025. DOI: 10.1186/s13244-025-01945-3. PMID: 40301191. PMCID: PMC12041408. https://europepmc.org/articles/PMC12041408.
[3] Nery C, Coughlin M, Baumfeld D, Raduan F, Mann TS, Catena F. How to classify plantar plate injuries: parameters from history and physical examination. Revista Brasileira de Ortopedia. 2015. DOI: 10.1016/j.rboe.2015.10.009. PMID: 27218086. PMCID: PMC4868080. https://europepmc.org/articles/PMC4868080.
[4] Mann TS, Nery CAS, Baumfeld D, Fernandes EA. Degenerative injuries of the metatarsophalangeal plantar plate on magnetic resonance imaging: a new perspective. Einstein. 2022. DOI: 10.31744/einstein_journal/2022ao6543. PMID: 35476080. PMCID: PMC9000981. https://europepmc.org/articles/PMC9000981.
[5] Giuliani L, Ottonello C, Giuliani A, Bondi L, Ronconi P, Tempesta V, Pacini P, Cantisani V. MRI in the evaluation of plantar plate disease: diagnostic value of the "stress test". Journal of Orthopaedics and Traumatology. 2024. DOI: 10.1186/s10195-024-00814-x. PMID: 39718683. PMCID: PMC11668703. https://europepmc.org/articles/PMC11668703.
[6] Son HM, Chai JW, Kim YH, Kim DH, Kim HJ, Seo J, Lee SM. A problem-based approach in musculoskeletal ultrasonography: central metatarsalgia. Ultrasonography. 2022. DOI: 10.14366/usg.21193. PMID: 34879474. PMCID: PMC8942737. https://europepmc.org/articles/PMC8942737.
[7] Doh CH, Kim S, Choi YR, Lee HS. Radiologic Outcomes of Plantar Plate Repair through a Plantar Approach for the Dislocated Metatarsophalangeal Joint of the Lesser Toe. Clinics in Orthopedic Surgery. 2024. DOI: 10.4055/cios24046. PMID: 39618535. PMCID: PMC11604560. https://europepmc.org/articles/PMC11604560.