Co říká současný výzkum
Současná evidence podporuje pohled, že prsty a svaly chodidla mají aktivní roli při stoji, odrazu i udržení rovnováhy. Nejde jen o "klenbu" jako tvar nohy, ale také o schopnost svalů vytvářet sílu, řídit pohyb prstů a reagovat na změny zatížení [1,2,3].
Výzkum ale zatím nepodporuje jednoduché tvrzení, že jeden univerzální cvik, typ obuvi nebo vložka vyřeší rovnováhu každému. Studie se liší populací, metodami i délkou sledování. Rozumný závěr je opatrnější: síla prstů a funkce drobných svalů chodidla může být užitečná součást vyšetření i rehabilitačního plánu, zejména když má člověk nejistou chůzi, slabší odraz, bolesti chodidla nebo zvýšené riziko pádu [1,2,4].
Co ukázaly konkrétní studie
Miura a kol. sledovali 208 komunitně žijících dospělých ve věku 65 až 94 let po dobu jednoho roku. Vyšší síla úchopu prstů byla spojena s nižší pravděpodobností pádu (OR 0,94; 95% CI 0,89-0,99; p = 0,015) a s menším počtem pádů (RR 0,95; 95% CI 0,91-0,99; p = 0,015). Síla extenze kolene měla slabší vztah a síla stisku ruky v této analýze vztah k pádům neukázala. Studie je prospektivní, ale stále pozorovací, proto neprokazuje, že zvýšení síly prstů samo o sobě pádům zabrání [1].
Lai a kol. provedli single-blind randomizovanou studii se 123 staršími účastníky. Skupiny cvičily osm týdnů třikrát týdně: odporový trénink dolních končetin, odporový trénink s krátkou nohou, odporový trénink s ručníkovým cvikem nebo bez intervence. Skupina s cvikem "short foot" měla oproti samotnému odporovému tréninku a kontrole významné zlepšení vybraných ukazatelů posturální stability; skupiny se cvičením chodidla zlepšily také svalovou sílu a morfologii nohy. Studie podporuje smysl cíleného cvičení, ale sledovala krátké období a neměřila dlouhodobý počet pádů [2].
Osborne a kol. v laboratorní studii s 15 zdravými dospělými měřili aktivaci vnitřních i vnějších svalů chodidla a moment síly v metatarzofalangeálních kloubech při 16 běžných cvicích. Aktivace a síla se mezi cviky výrazně lišily. Přidání mírného náklonu dopředu zvýšilo moment v kloubech prstů mediánově o 35 % a bylo konzistentnější než přidání závaží. Autoři upozorňují, že některé cviky mohou mít vysokou svalovou aktivaci, ale nízký silový nárok, což je důležité pro postupné dávkování rehabilitace [3].
Systematický přehled Rodríguez-Longobardo a kol. zahrnul sedm studií s celkem 213 účastníky z oblasti zdravých a sportujících dospělých. Většina intervencí naboso nebo v minimalistické obuvi vedla ke zlepšení některých ukazatelů objemu svalů chodidla, funkce klenby, síly flexorů prstů nebo neuromuskulární kontroly. Autoři ale zdůraznili heterogenitu protokolů, malé soubory, chybějící follow-up a nedostatek standardizovaných doporučení [4].
Futrell a Chevan testovali minimální obuv u starších dospělých se zvýšeným rizikem pádu v randomizované studii. Skupina s minimální obuví zlepšila skóre Mini-BESTest po 16 týdnech i po jednom roce, zatímco kontrolní skupina se významně nezlepšila. Počet pádů se po roce mezi skupinami statisticky významně nelišil; autoři sami uvádějí, že studie nebyla dostatečně silná pro prokázání rozdílu v incidenci pádů. To je důležitý limit pro praktické závěry [5].
Co to znamená v praxi
Při vyšetření chodidla dává smysl všímat si nejen bolesti, otlaků nebo tvaru klenby, ale také funkce prstů: zda se umí aktivně opřít o podložku, jestli není odraz slabý, jestli prsty nejsou ztuhlé, deformované nebo bolestivé. U starších dospělých může být síla prstů jedním z praktických ukazatelů, který doplňuje vyšetření rovnováhy, svalové síly dolních končetin, obuvi a zdravotních rizik [1,2].
Cvičení chodidla by mělo být postupné. Pro někoho může být vhodný začátek vsedě, krátké aktivace klenby bez krčení prstů nebo jemné oddalování prstů. Později lze podle stavu přidat stoj, přenos váhy nebo cviky s mírným náklonem dopředu. Laboratorní data ukazují, že změna polohy těla může výrazně zvýšit nárok na svaly prstů, proto není dobré přeskakovat na obtížné varianty bez kontroly techniky [3].
Minimalistická obuv a cvičení naboso mohou u některých zdravých nebo sportujících dospělých podpořit adaptace svalů chodidla, ale nejsou univerzální volbou. U diabetické neuropatie, poruch citlivosti, bolesti přednoží, deformit prstů, výrazně ploché nebo vysoké klenby je potřeba opatrnost, protože méně tlumená obuv může zvýšit lokální zátěž nebo riziko otlaků [4,5].
Kdy může být vhodné odborné vyšetření
Odborné vyšetření je vhodné, pokud se zhoršuje jistota chůze, člověk častěji zakopává, má pocit slabšího odrazu, bolí ho přednoží nebo pata, prsty se krčí v obuvi, vznikají otlaky nebo se mění stereotyp došlapu. Stejně tak má smysl řešit situaci, kdy se boty výrazně sešlapávají na jedné straně nebo kdy člověk kvůli bolesti nohou omezuje běžnou chůzi.
U lidí se zvýšeným rizikem pádu by vyšetření chodidla mělo být jen jednou částí širšího pohledu. Rovnováhu ovlivňuje zrak, vestibulární systém, léky, neurologická onemocnění, celková síla, bolest, prostředí doma i psychika. Podologické a ortopedické vyšetření může pomoci najít nožní faktory, které stojí za to řešit, ale nemá nahrazovat lékařské posouzení příčiny pádů.
Limity současných poznatků
Nejsilnější praktický signál přichází z kombinace prospektivní kohorty a krátkodobé randomizované studie, ale ani jedna sama o sobě nedává univerzální návod. Kohorta ukazuje vztah mezi silou prstů a pády, nikoli kauzalitu. Randomizovaná studie ukazuje zlepšení posturálních testů po osmi týdnech, ale ne dlouhodobou prevenci pádů [1,2].
Biomechanická studie cviků byla provedena na zdravých dospělých a nemůže přímo říkat, co se stane u pacienta s bolestí, neuropatií nebo deformitou nohy. Systematický přehled minimalistického a barefoot tréninku ukazuje slibné adaptace, ale zdůrazňuje malé soubory, různé protokoly a chybějící dlouhodobé sledování [3,4].
Závěr
Síla prstů a drobných svalů chodidla pravděpodobně patří mezi faktory, které stojí za pozornost při vyšetření chůze, stability a bolesti nohou. Současná evidence podporuje cílené vyšetření a postupné cvičení u vhodně zvolených pacientů, ale nepodporuje sliby rychlé nebo zaručené prevence pádů. Nejlepší postup je individuální: zhodnotit chodidlo, obuv, citlivost, bolest, celkovou stabilitu a podle nálezu zvolit cvičení, vložky nebo další odbornou péči.
Zdroje
[1] Miura S et al. Toe Grip Strength Shows Stronger Associations with Falls than Knee Extension or Hand Grip in Older Adults: A 1-year Prospective Cohort Study. Progress in Rehabilitation Medicine. 2026. DOI: 10.2490/prm.20260015. PMID: 41923824. PMCID: PMC13036379. https://europepmc.org/articles/PMC13036379.
[2] Lai Z et al. Effects of intrinsic foot muscle training combined with the lower extremity resistance training on postural stability in older adults: a randomised controlled trial. BMC Geriatrics. 2025. DOI: 10.1186/s12877-025-06407-5. PMID: 41023675. PMCID: PMC12482463. https://europepmc.org/articles/PMC12482463.
[3] Osborne JWA et al. The influence of body posture and added mass on intrinsic and extrinsic foot muscle activation and force output during common foot strengthening exercises. Journal of Sport and Health Science. 2025. DOI: 10.1016/j.jshs.2025.101110. PMID: 41412495. PMCID: PMC13090714. https://europepmc.org/articles/PMC13090714.
[4] Rodriguez-Longobardo C et al. Effects of Barefoot and Minimalist Footwear Strength-Oriented Training on Foot Structure and Function in Athletic Populations: A Systematic Review. Journal of Clinical Medicine. 2025. DOI: 10.3390/jcm14217629. PMID: 41227025. PMCID: PMC12609320. https://europepmc.org/articles/PMC12609320.
[5] Futrell E, Chevan J. Effects of Long-Term Minimal Footwear Use on Fall-Risk and Fall Incidence in Older Adults. Gerontology. 2026. DOI: 10.1159/000550264. PMID: 41468314. PMCID: PMC12904649. https://europepmc.org/articles/PMC12904649.