Co říká současný výzkum

Současná evidence podporuje pohled, že chodidlo se na stabilitě podílí mechanicky i senzoricky. Kontakt plosky s podložkou, tvar klenby, schopnost prstů pracovat proti zemi a citlivost nohy mohou ovlivnit, jak rychle a přesně tělo reaguje při stání nebo kroku [1,2,3].

To ale neznamená, že každá odchylka postavení nohy automaticky způsobuje pád nebo že vložky samy o sobě pády spolehlivě zabrání. Většina dostupných studií pracuje s malými soubory, laboratorním měřením nebo krátkým sledováním. Přiměřený závěr je opatrnější: u vybraných pacientů může mít smysl vyšetřit chodidla, obuv, citlivost a rovnováhu jako součást širší prevence zhoršené stability [1,2,4].

Co ukázaly konkrétní studie

Hsieh a kol. sledovali 15 komunitně žijících seniorů s mírnou kognitivní poruchou. Po 8 týdnech nošení vložek s oporou klenby alespoň 6 hodin denně se významně snížil index rizika pádu měřený systémem Biodex (1,27 +/- 0,50 před intervencí vs. 0,87 +/- 0,33 po intervenci; p = 0,006). Studie ale neměla kontrolní skupinu a neměřila skutečný počet pádů, proto jde o předběžný signál, ne o důkaz univerzální prevence pádů [1].

Chinpeerasathian a kol. porovnali 16 starších žen s oboustranně pronovaným chodidlem a 16 žen s normálním postavením nohy. Při testu reaktivní rovnováhy měly ženy s pronovaným chodidlem významně pomalejší reakční čas (p = 0,017), zatímco rozdíl v posunu těžiště nebyl významný (p = 0,367). Výsledek naznačuje, že pronované postavení může souviset s pomalejší korekční reakcí, ale studie byla malá a zahrnovala jen ženy ve věku 60 až 70 let [2].

Moriwaki a Ishizawa v pilotní studii hodnotili 9 starších pacientů před operací srdečních chlopní. Často u nich zaznamenali potíže s péčí o nohy, nehty, obuví a symptomy chodidel. Nižší síla prstů se v tomto malém souboru jevila jako související s většími obtížemi v péči o nohy, zatímco vyšší síla prstů byla častější u lidí s pravidelným cvičením. Autoři sami zdůrazňují, že jde o hypotézu pro další výzkum, nikoli o kauzální důkaz [3].

Buckley a kol. testovali 13 starších dospělých s diabetickou periferní neuropatií a 14 zdravých dospělých pomocí testu výponu na špičky na silové plošině. Skupina s neuropatií měla pomalejší pohyb těžiště při výponu, větší variabilitu při držení výponu a kratší dobu udržení polohy. Studie ukazuje, že funkce kotníku a nohy může být u diabetické neuropatie důležitá pro rovnováhu, ale porovnávala i věkově odlišné skupiny, takže výsledky nelze jednoduše vztáhnout na všechny seniory [4].

Bhawad a Kanase hodnotili 64 lidí s diabetickou periferní neuropatií. Obě skupiny absolvovaly šestitýdenní program rovnovážného tréninku; jedna skupina k němu dostala i senzomotorickou mobilizaci nohy. Kombinovaná intervence vedla k většímu zlepšení Berg Balance Scale a Timed Up and Go testu než samotný rovnovážný trénink. Studie však použila nerandomizované rozdělení a neměla dlouhodobé sledování, proto je vhodné ji chápat jako podpůrnou evidenci pro rehabilitační práci, ne jako definitivní guideline [5].

Co to znamená v praxi

U člověka, který se cítí nejistě při chůzi, zakopává, bojí se nerovného povrchu nebo má opakované otlaky a bolest nohou, dává smysl vyšetřit víc než jen samotnou bolest. Praktické vyšetření může zahrnovat postavení nohy, rozsah pohybu kotníku, sílu prstů a lýtka, stav kůže a nehtů, obuv, citlivost chodidel a podle situace také měření tlaku nebo jednoduché funkční testy [2,3,4].

Vložky s oporou klenby mohou u části lidí zlepšit kontakt chodidla s podložkou a změnit senzorickou zpětnou vazbu. Studie u seniorů s mírnou kognitivní poruchou naznačuje možné zlepšení některých ukazatelů rovnováhy po 8 týdnech nošení, ale pro silnější závěry jsou potřeba kontrolované studie s delším sledováním a záznamem skutečných pádů [1].

U diabetické neuropatie je zvlášť důležité neřešit jen stabilitu, ale také ochrannou citlivost, riziko ran, stav obuvi a pravidelnou kontrolu kůže. Pokud je citlivost snížená, člověk nemusí včas cítit tlak, otlak nebo drobné poranění. V takové situaci by vložky, obuv i cvičení měly být nastavené opatrně a kontrolovaně [4,5].

Kdy může být vhodné odborné vyšetření

Odborné vyšetření je vhodné, pokud se zhoršila jistota chůze, objevují se pády nebo téměř-pády, bolest nohou mění došlap, boty se výrazně sešlapávají na jedné straně, prsty ztrácejí sílu nebo jsou chodidla necitlivá. Stejně tak má smysl řešit opakované otlaky, kuří oka, deformity prstů nebo potíže s bezpečnou péčí o nehty.

U diabetu, poruch prokrvení, poruch citlivosti, závratí, náhlé slabosti končetiny nebo rychlé změny chůze je namístě lékařské vyšetření. Podologie a ortopedické vložky mohou být součástí péče, ale nemají nahrazovat vyšetření příčiny nestability.

Limity současných poznatků

Dostupné studie se liší populací, metodikou i výsledky. Některé zahrnují malé počty účastníků, jiné měří laboratorní reakční čas, funkční test nebo posturografii místo reálných pádů v běžném životě. Proto je přesnější říkat, že stav chodidel může souviset s rovnováhou a funkční mobilitou, než tvrdit, že konkrétní vložka nebo cvičení vždy zabrání pádu [1,2,3,5].

Dalším limitem je, že rovnováhu ovlivňuje mnoho faktorů najednou: zrak, vestibulární systém, léky, svalová síla, bolest, neurologická onemocnění, kognice i prostředí doma. Vyšetření chodidel je užitečná část skládačky, ale nemá být jediným krokem [1,4].

Závěr

Chodidla nejsou při stabilitě jen pasivní opora. Nové studie ukazují, že postavení nohy, síla prstů, citlivost a práce kotníku mohou souviset s rovnováhou a funkční mobilitou. U lidí ve vyšším věku, u diabetické neuropatie nebo při nejisté chůzi proto dává smysl spojit péči o nohy, vhodnou obuv, cílené cvičení a podle nálezu i individuální vložky. Rozumný postup začíná vyšetřením, ne univerzálním doporučením pro každého.

Zdroje

[1] Hsieh RL et al. Effects of arch support insoles on the standing balance of community-dwelling older adults with mild cognitive impairment. Medicine (Baltimore). 2026. DOI: 10.1097/MD.0000000000047771. PMID: 41731815. PMCID: PMC12928933. https://europepmc.org/articles/PMC12928933.

[2] Chinpeerasathian C et al. Pronated foot and reactive balance: A preliminary comparative study of older women. PLoS One. 2025. DOI: 10.1371/journal.pone.0331928. PMID: 40956829. PMCID: PMC12440220. https://europepmc.org/articles/PMC12440220.

[3] Moriwaki H, Ishizawa M. Assessment of Foot Health and Toe Strength in Older Adults Undergoing Heart Valve Surgery: A Pilot Study. Healthcare (Basel). 2026. DOI: 10.3390/healthcare14081090. PMID: 42072990. PMCID: PMC13116255. https://europepmc.org/articles/PMC13116255.

[4] Buckley JG et al. Comparison of Up-on-the-Toes Stand Test Performance in Young Adults and Older Adults With Diabetic Peripheral Neuropathy. Journal of Foot and Ankle Research. 2025. DOI: 10.1002/jfa2.70112. PMID: 41409000. PMCID: PMC12712347. https://europepmc.org/articles/PMC12712347.

[5] Bhawad RD, Kanase S. Effectiveness of Multicomponent Balance Training and Sensorimotor Foot Mobilization on Balance and Functional Mobility in Patients With Diabetic Peripheral Neuropathy. Cureus. 2026. DOI: 10.7759/cureus.109248. PMID: 42326179. PMCID: PMC13280521. https://europepmc.org/articles/PMC13280521.