Co říká současný výzkum

Diabetická noha vzniká kombinací více faktorů: snížené citlivosti, cévních změn, zatížení chodidla, tření v obuvi a horšího hojení. Zvýšená lokální teplota kůže může odrážet zánět nebo opakované mechanické přetížení v místě, které pacient s neuropatií nemusí vnímat bolestí [1,3].

Nejsilnější zdroj pro domácí měření teploty je meta-analýza randomizovaných studií z roku 2022. Zahrnula pět studií se 772 účastníky ve středním nebo vysokém riziku diabetické ulcerace. Intervence typicky spočívala v denním měření teploty na šesti nebo více místech každého chodidla a v omezení chůze či zátěže při zjištění teplotního rozdílu alespoň 2,2 °C na dvou po sobě jdoucích dnech [1].

Výsledek meta-analýzy ukázal nižší riziko nové diabetické ulcerace u skupin s domácím měřením teploty oproti kontrolám, relativní riziko 0,51 s 95% intervalem spolehlivosti 0,31 až 0,84. Autoři ale zároveň hodnotili jistotu důkazů jako nízkou, hlavně kvůli riziku bias v části studií [1].

Co ukázaly konkrétní studie

Golledge a kol. shrnuli, že všechny zahrnuté randomizované studie používaly podobný princip: pacient pravidelně měří odpovídající místa na levé a pravé noze, a pokud vznikne teplotní rozdíl nad stanoveným prahem, dočasně sníží ambulantní aktivitu a kontaktuje zdravotníka. Tento postup dává smysl hlavně u lidí s diabetem a rizikem ulcerace, ne jako běžný screening pro každého [1].

Systematický přehled a meta-analýza použití infračervené termografie v podologii z roku 2024 zahrnula deset randomizovaných klinických studií s věkovým rozsahem účastníků 18 až 80 let a velikostí studií přibližně 10 až 223 osob. Autoři popisují termografii jako neinvazivní metodu, která může pomoci sledovat teplotní změny u diabetické nohy, muskuloskeletálních obtíží, onychomykózy nebo při hodnocení ortéz, ale její interpretace závisí na kvalitě protokolu a klinickém kontextu [2].

Mrowiec a kol. v review z roku 2025 analyzovali 49 primárních studií k termálnímu zobrazování diabetické nohy. Závěr je opatrně pozitivní: termální zobrazování dokáže zachytit abnormální vzorce kožní teploty a známky časného zánětu, ale širší klinické použití limituje nejednotnost protokolů, rozdílná kvalita zařízení a často malé soubory pacientů [3].

Burokiene a kol. v roce 2025 ověřovali bezkontaktní zařízení pro měření teploty chodidel u 107 účastníků: 38 s diabetickou ulcerací, 35 s diabetem bez ulcerace a 34 zdravých kontrol. Zařízení vykázalo silnou shodu s referenční termokamerou, intraclass correlation coefficient 0,95 a typickou chybu 0,31 °C. Studie ale hodnotila validitu měření, ne schopnost předpovědět vznik nové rány v domácím prostředí [4].

Yang a kol. publikovali v roce 2026 pilotní implementační studii 20 dospělých s diabetem a předchozí diabetickou ulcerací. Účastníci používali teplotní podložku průměrně šestkrát týdně po dobu šesti měsíců. To podporuje proveditelnost vzdáleného monitoringu u rizikových pacientů, ale kvůli malé velikosti studie nelze z výsledku samostatně vyvozovat účinnost pro prevenci ulcerací [5].

Co to znamená v praxi

Teplejší místo na chodidle není diagnóza. Může jít o reakci na delší chůzi, tlak boty, začínající otlak, zánět, cévní problém nebo jinou příčinu. U člověka s diabetickou neuropatií je ale opakované jednostranné oteplení praktický signál, že dané místo si zaslouží pozornost [1,3].

U rizikových pacientů dává smysl spojit více vrstev prevence: pravidelnou kontrolu kůže, vhodnou obuv, řešení otlaků, kontrolu zatížení chodidla, včasnou úpravu vložek nebo obuvi a při podezřelé změně rychlý kontakt se zdravotníkem. Samotné měření teploty bez reakce na nález nemá stejnou hodnotu jako měření navázané na jasný postup [1,5].

V ordinaci může být termální měření nebo termografie užitečným doplňkem k vyšetření, nikoli náhradou vyšetření citlivosti, prokrvení, kůže, nehtů, obuvi a biomechaniky chůze. Výzkum zatím podporuje hlavně opatrné použití u rizikové diabetické nohy a v kontextu odborné péče [2,3,4].

Kdy může být vhodné odborné vyšetření

Odborné vyšetření je vhodné při diabetu s poruchou citlivosti, po předchozí ráně na noze, při opakovaných otlacích, změně barvy kůže, prasklině, puchýři, otoku, novém zarudnutí nebo místě, které je nápadně teplejší než okolí. Zvlášť u neuropatie není rozumné čekat, až začne chodidlo bolet.

Podologické a ortopedické vyšetření může pomoci najít mechanickou příčinu přetížení: nevhodnou obuv, lokální tlak, deformitu prstů, změnu klenby, nevhodnou vložku nebo kombinaci více faktorů. U diabetické nohy ale vždy platí, že otevřená rána, infekční známky nebo rychlé zhoršení patří do zdravotnické péče bez odkladu.

Limity současných poznatků

Evidence pro domácí měření teploty je slibná, ale není bez slabin. Meta-analýza uvádí nízkou jistotu důkazů, protože část randomizovaných studií měla zvýšené riziko bias. Některé recentní práce jsou validační, pilotní nebo review studie; pomáhají pochopit technologii, ale samy o sobě neprokazují snížení počtu ran [1,3,4,5].

Termografie je citlivá na podmínky měření: teplotu místnosti, předchozí chůzi, polohu chodidla, kvalitu kamery i způsob vyhodnocení. Proto by výsledky neměly být interpretovány izolovaně bez vyšetření kůže, citlivosti, prokrvení a mechanického zatížení [2,3,4].

Závěr

U lidí s diabetem a zvýšeným rizikem ran na nohou může být opakované měření teploty chodidla užitečným varovným nástrojem. Současná evidence podporuje hlavně pravidelné sledování spojené s jasnou reakcí na nález: snížení zátěže, kontrolu chodidla a kontakt se zdravotníkem při podezřelé změně. Nejde o samostatnou diagnózu ani o náhradu vyšetření, ale o další způsob, jak nepřehlédnout problém včas.

Zdroje

[1] Golledge J et al. Efficacy of at home monitoring of foot temperature for risk reduction of diabetes-related foot ulcer: A meta-analysis. Diabetes/Metabolism Research and Reviews. 2022. DOI: 10.1002/dmrr.3549. PMID: 35605998. PMCID: PMC9541448. https://europepmc.org/articles/PMC9541448.

[2] García-de-la-Peña R et al. Use of Infrared Thermography in Podiatry: Systematic Review and Meta-Analysis. Journal of Clinical Medicine. 2024. DOI: 10.3390/jcm13247638. PMID: 39768561. PMCID: PMC11728445. https://europepmc.org/articles/PMC11728445.

[3] Mrowiec A et al. Use of thermal imaging in the detection of the diabetic foot- review. Reviews in Endocrine and Metabolic Disorders. 2026. DOI: 10.1007/s11154-025-09999-w. PMID: 41085874. PMCID: PMC13043525. https://europepmc.org/articles/PMC13043525.

[4] Burokiene N et al. Foot Temperature Measurement in People With Diabetes: Validation of a Non-Contact Thermal Device. Journal of Diabetes Science and Technology. 2025. DOI: 10.1177/19322968251398863. PMID: 41368767. PMCID: PMC12695588. https://europepmc.org/articles/PMC12695588.

[5] Yang K et al. High Adherence to Remote Monitoring Technology in Patients at Risk for Diabetic Foot Ulcer. International Wound Journal. 2026. DOI: 10.1111/iwj.70967. PMID: 42252584. PMCID: PMC13243701. https://europepmc.org/articles/PMC13243701.