Co říká současný výzkum
Tukový polštář paty není jen pasivní vrstva tuku. Skládá se z vrstev oddělených vazivovými přepážkami a při zátěži pomáhá tlumit náraz a rozkládat plantární síly. Scoping review k syndromu tukového polštáře paty upozorňuje, že jde o odlišnou možnou příčinu plantární bolesti paty, která se často směšuje s plantární fasciopatií [1].
Autoři stejného přehledu našli jen malý počet původních studií k tomuto syndromu a zdůraznili, že chybí pevně sjednocená diagnostická kritéria i kvalitní klinické studie konzervativní léčby [1]. Praktický závěr tedy není, že každá bolest paty znamená poškozený tukový polštář. Spíše je důležité na tuto možnost myslet, hlavně když popis bolesti neodpovídá typické plantární fasciopatii.
Novější systematický přehled metod měření plantárních měkkých tkání ukazuje, že ultrazvuk a shear wave elastografie mají zatím nejucelenější podporu pro hodnocení morfologických a mechanických vlastností měkkých tkání chodidla, ale výsledky ovlivňuje poloha sondy, tlak sondy, poloha nohy i nejednotné protokoly [2]. Proto má měření smysl hlavně tehdy, když je interpretováno spolu s klinickým vyšetřením, ne jako samostatný verdikt.
Co ukázaly konkrétní studie
Ultrazvuková studie u mužů s bolestí paty porovnávala 9 pacientů s plantární bolestí paty a 26 zdravých osob. Při zatěžování a odlehčování se nejvíce měnila hlubší makrokomorová vrstva tukového polštáře. U pacientů s bolestí paty autoři pozorovali větší kompresi hlubší vrstvy při zátěži a menší návrat po odlehčení než u osob bez bolesti [3]. Studie byla malá a nelze z ní dělat univerzální léčebné závěry, ale podporuje myšlenku, že funkce tukového polštáře může u části pacientů souviset s bolestí.
Další práce u 40 zdravých dospělých sledovala změny tukového polštáře paty při různých úrovních zatížení. Změna tloušťky od nezatíženého stavu po 80% zatížení probíhala hlavně v hlubší makrokomorové vrstvě, zatímco povrchová mikrokomorová vrstva se měnila méně [4]. To pomáhá vysvětlit, proč samotná „tloušťka paty“ nemusí stačit. Důležité je i to, jak se tkáň chová při zatížení.
Studie z roku 2026 sledovala 13 starších osob dlouhodobě upoutaných na lůžko a 89 věkově odpovídajících zdravých kontrol. U dlouhodobě nezatěžovaných osob autoři našli významně menší tloušťku všech vrstev tukového polštáře v nezatíženém i stlačeném stavu a interpretovali to jako možnou morfologickou a funkční změnu po dlouhodobém odlehčení [5]. To neznamená, že běžný odpočinek patě škodí, ale ukazuje, že měkké tkáně chodidla reagují i na dlouhodobou změnu zatížení.
Randomizované testování šesti kombinací obuvi a vložek u 29 žen s plantární bolestí paty ukázalo, že testovaná bota s vyšším heel-toe pitch a polyuretanovou podrážkou snížila maximální tlak pod patou o 15 % a byla hodnocena jako pohodlnější než kontrolní bota. V rámci testované boty pak tvarované dvouhustotní vložky snížily maximální tlak pod patou o 11-12 % oproti lehké ploché vložce [6]. Studie měřila okamžitý efekt při chůzi, ne dlouhodobé vyléčení, takže její závěr je opatrný: konstrukce obuvi a vložky může ovlivnit tlak a komfort, ale je třeba hodnotit konkrétního pacienta.
Co to znamená v praxi
Bolest paty má více možných příčin. Může souviset s plantární fasciopatií, přetížením, nervovým drážděním, kostí, měkkými tkáněmi nebo kombinací více faktorů. U tukového polštáře paty je typicky důležité sledovat, kde přesně bolest vzniká, zda se zhoršuje na tvrdém povrchu, při delším stání nebo při došlapu přímo na střed paty, a jestli se chování bolesti liší od typické ranní bolesti při plantární fasciopatii [1,3].
V praxi může dávat smysl vyhodnotit obuv, míru zatížení, povrch, pracovní režim, tělesnou hmotnost, stav kůže, citlivost chodidla, rozsah pohybu kotníku a rozložení tlaku. Pokud pacient nosí tvrdou, nízkou nebo výrazně opotřebenou obuv, může být úprava obuvi jedním z racionálních kroků. Výzkum ale nepodporuje jednoduchý slib, že „měkká vložka vyřeší každou patu“ [1,6].
Individuální vložka nebo podpatěnka může být užitečná hlavně tehdy, když cílí na konkrétní problém: snížení lokálního tlaku, lepší rozložení zatížení, vyšší komfort nebo úpravu došlapu. Měla by být součástí širšího plánu, který bere v úvahu diagnózu, typ bolesti, aktivitu a reakci pacienta na úpravy [2,6].
Kdy může být vhodné odborné vyšetření
Vyšetření je vhodné, pokud bolest paty trvá déle než několik týdnů, vrací se, zhoršuje se při práci nebo sportu, nutí měnit chůzi, nebo pokud běžná úprava obuvi a zátěže nepomáhá. Důležité je také vyšetření při bolesti po úrazu, výrazném otoku, noční bolesti, neurologických příznacích, diabetu, poruše citlivosti nebo podezření na zánět či infekci.
Podologické nebo ortopedické vyšetření může pomoci rozlišit, zda potíž pravděpodobně vychází z plantární fascie, tukového polštáře paty, nervu, kosti, přetížení měkkých tkání nebo obuvi. Podle nálezu pak lze zvolit praktická opatření: úpravu obuvi, odlehčení, vložku, změnu zatížení, cílené cvičení nebo doporučení dalšího lékařského vyšetření.
Limity současných poznatků
Evidence k syndromu tukového polštáře paty je slabší než u řady jiných diagnóz. Scoping review našel jen omezený počet původních studií a upozorňuje, že neexistují robustní randomizované studie potvrzující účinnost běžně doporučovaných konzervativních postupů přímo pro tento syndrom [1].
Ultrazvukové studie přinášejí užitečné biomechanické poznatky, ale často pracují s malými vzorky a laboratorními podmínkami [3,4]. Systematický přehled měřicích metod navíc ukazuje, že srovnávání studií komplikuje rozdílná metodika a závislost na provedení měření [2]. Studie obuvi u žen s plantární bolestí paty hodnotila okamžitý efekt tlaku a komfortu, nikoli dlouhodobou bolest nebo návrat k aktivitě [6].
Závěr
Tukový polštář paty je důležitá tlumicí struktura a u části lidí může jeho funkce souviset s bolestí paty. Současná evidence podporuje opatrný, individuální přístup: rozlišit typ bolesti, zhodnotit zatížení a obuv, nevydávat jednu vložku nebo jednu botu za univerzální řešení a sledovat reakci pacienta. Pokud bolest paty přetrvává nebo omezuje chůzi, je rozumné nechat patu odborně vyšetřit.
Zdroje
[1] Chang AH, Rasmussen SZ, Jensen AE, Sørensen T, Rathleff MS. What do we actually know about a common cause of plantar heel pain? A scoping review of heel fat pad syndrome. Journal of Foot and Ankle Research. 2022. DOI: 10.1186/s13047-022-00568-x. PMID: 35974398. PMCID: PMC9380282. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC9380282/.
[2] Vicentini A, Mens MA, Malekzadeh A, van Netten JJ, Maas M, Bus SA. Quantifying mechanical and morphological properties of plantar foot soft tissues: a systematic review of techniques, methods and their clinimetric properties. BMC Biomedical Engineering. 2026. DOI: 10.1186/s42490-026-00106-x. PMID: 41794872. PMCID: PMC13014740. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC13014740/.
[3] Maemichi T, Matsumoto M, Tsutsui T, Ichikawa S, Okunuki T, Tanaka H, Kumai T. Functional Morphologic Changes of the Heel Fat Pad and Plantar Fascia in Patients With Heel Pain During Weightbearing and Nonweightbearing. Foot & Ankle Orthopaedics. 2024. DOI: 10.1177/24730114241247824. PMID: 38784968. PMCID: PMC11113045. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11113045/.
[4] Matsumoto M, Maemichi T, Wada M, Niwa Y, Inagaki S, Taguchi A, Okunuki T, Tanaka H, Ichikawa S, Kumai T. Morphological characteristics of the heel fat pad in the dominant and non-dominant feet under varying loads. Journal of Physical Therapy Science. 2025. DOI: 10.1589/jpts.37.145. PMID: 40171176. PMCID: PMC11957748. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11957748/.
[5] Maemichi T, Matsumoto M, Tsutsui T, Kumai T. Effect of Long-Term Non-Weight Bearing on the Morphology and Function of the Heel Fat Pad. Journal of Foot and Ankle Research. 2026. DOI: 10.1002/jfa2.70157. PMID: 42056840. PMCID: PMC13128530. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC13128530/.
[6] Franettovich Smith MM, van den Hoorn W, van den Hoek A, Kerr G, Hurn SE. Immediate Effects of Footwear Design on In-Shoe Plantar Pressures, Impact Forces and Comfort in Women With Plantar Heel Pain. Journal of Foot and Ankle Research. 2025. DOI: 10.1002/jfa2.70055. PMID: 40509892. PMCID: PMC12163246. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12163246/.