Co říká současný výzkum

Pes cavus se popisuje jako noha s vyšší podélnou klenbou. Studie pracují s tím, že tato stavba může měnit rozložení tlaku a mechaniku chůze, často směrem k většímu zatížení paty a přednoží. Není ale správné z toho vyvozovat, že každá vysoká klenba je nemoc nebo že každý člověk s vysokou klenbou potřebuje vložky [1,2,3].

Novější práce ukazují, že u vysoké klenby mohou být změny při chůzi jemné a nemusí se projevit stejně u každého. V případově-kontrolní studii se 100 účastníky měli lidé s oboustrannou vysokou klenbou kratší fázi kontaktu paty než lidé s neutrálním postavením nohy. Autoři tento nález dávají do souvislosti s tuhostí a supinačním charakterem zadonoží, zároveň upozorňují, že významně se lišil hlavně tento parametr [2].

Co ukázaly konkrétní studie

García-Bautista a kol. hodnotili 71 pacientů s vysokou klenbou, kteří používali individuální vložky ve stejném typu obuvi. Pomocí povrchové elektromyografie sledovali aktivitu svalů peroneus longus, peroneus brevis a gastrocnemius při chůzi na běžeckém pásu po jednom a čtyřech měsících používání vložek. Výsledky ukázaly snížení kompenzační svalové aktivity, výraznější po čtyřech měsících; při chůzi bez vložek se reziduální efekt neprokázal [1].

Tovaruela-Carrión a kol. porovnávali 50 lidí s oboustrannou vysokou klenbou a 50 lidí s neutrálním postavením nohy. Pomocí chytrých vložek měřili časoprostorové a kinematické parametry chůze. Hlavním statisticky významným rozdílem byla kratší taligrádní fáze, tedy fáze kontaktu paty, u skupiny s vysokou klenbou [2].

Martínez-Salvador a kol. sledovali 82 účastníků na baropodometrické platformě, 41 s vysokou klenbou a 41 s normálním postavením nohy. U skupiny s pes cavus popsali větší odchylky v symetrii a rozdíly v anteroposteriorním i mediolaterálním rozložení tlaku. Autoři uvádějí, že tlaková platforma může pomoci lépe pochopit změněný stereotyp chůze a sledovat léčbu v klinické praxi [3].

Systematický přehled Atallah a kol. shrnul 62 studií o 3D tištěných ortézách v rehabilitaci, včetně vložek. U 3D tištěných vložek autoři popisují redistribuci plantárního tlaku a lepší komfort v části studií. Současně ale zdůrazňují limity evidence: malé soubory, krátké sledování, nejednotné metody hodnocení a otázky durability materiálů [4].

Lin a kol. použili výpočtový model nohy a vložky k posouzení vlivu tuhosti materiálu. V modelu vyšší tuhost vložky snižovala posun nohy, špičkový plantární stres a stres v oblasti paty i metatarzů, přičemž nad určitou úrovní tuhosti se další přínos zmenšoval. Jde o biomechanickou modelovou studii, takže sama o sobě nedokazuje klinický účinek u pacientů, ale podporuje myšlenku, že materiál vložky není detail bez významu [5].

Co to znamená v praxi

U vysoké klenby dává smysl hodnotit nejen tvar nohy vestoje, ale také chůzi, obuv, místa otlaků, bolest paty nebo přednoží a rozložení tlaku. Tlaková platforma nebo měření v obuvi může pomoci ukázat, zda se zátěž soustředí do menší plochy a zda je zatížení mezi pravou a levou nohou podobné [2,3].

Individuální vložka může být užitečná, pokud má jasný cíl: lépe rozložit tlak, podpořit kontakt chodidla s podložkou, zlepšit toleranci obuvi nebo snížit potřebu kompenzační svalové práce. Studie s povrchovou elektromyografií naznačuje, že efekt se může rozvíjet v čase a že vložka pomáhala hlavně tehdy, když ji pacient skutečně používal [1].

Současná evidence nepodporuje jednoduchý závěr, že tvrdší, měkčí, tištěná nebo tradičně vyráběná vložka je vždy nejlepší. Dostupné studie spíš ukazují, že záleží na konstrukci, materiálu, komfortu, obuvi a konkrétním zatížení nohy [4,5].

Kdy může být vhodné odborné vyšetření

Vyšetření je vhodné, pokud se vysoká klenba pojí s bolestí přednoží, paty, kotníku nebo lýtka, opakovanými otlaky, nestabilitou kotníku, rychlým opotřebením obuvi nebo obtížemi při delší chůzi. Prakticky důležité je také to, zda jsou potíže jednostranné, zda se zhoršují a zda se mění citlivost nebo svalová síla.

Dřívější odborné posouzení je namístě u výrazné deformity, neurologických obtíží, diabetu, poruchy prokrvení, zhoršující se necitlivosti nebo opakovaných pádů. V těchto situacích nejde jen o vložku, ale o rozlišení příčiny a nastavení bezpečného postupu.

Limity současných poznatků

Studie k vysoké klenbě se liší výběrem účastníků, typem měření, definicí pes cavus i typem vložek. Některé práce jsou případově-kontrolní nebo modelové a neříkají, jak se změní bolest po delší léčbě. Ani studie s vložkami proto nelze převést na univerzální doporučení pro každého pacienta [1,2,3,5].

U 3D tisku a nových materiálů je evidence slibná, ale zatím není jednotná. Systematický přehled upozorňuje na malé soubory, krátké sledování a chybějící standardizaci hodnocení, takže technologii je rozumné chápat jako výrobní možnost, ne jako automatickou záruku lepšího výsledku [4].

Závěr

Vysoká klenba sama o sobě není diagnóza, kterou je nutné vždy léčit. Pokud se ale pojí s bolestí, otlaky, nestabilitou nebo přetížením přednoží a paty, současné studie podporují důkladné biomechanické vyšetření a individuální řešení. Vložky mohou být součástí takového plánu, zvlášť když jsou navržené podle konkrétního zatížení chodidla, obuvi a tolerance pacienta.

Zdroje

[1] García-Bautista S et al. Medium- and Long-Term Effectiveness of Custom Insoles for Cavus Foot: A Surface Electromyography Study. Journal of Functional Morphology and Kinesiology. 2025. DOI: 10.3390/jfmk10040461. PMID: 41440782. PMCID: PMC12733494. https://europepmc.org/articles/PMC12733494.

[2] Tovaruela-Carrión N et al. Spatiotemporal and foot kinematic differences during gait in individuals with cavus foot. Scientific Reports. 2025. DOI: 10.1038/s41598-025-28935-1. PMID: 41462546. PMCID: PMC12749446. https://europepmc.org/articles/PMC12749446.

[3] Martínez-Salvador L et al. Lower Limb Symmetry Index in Cavus and Normal Feet by Means of a Baropodometric Platform: A Case-Control Study. International Wound Journal. 2026. DOI: 10.1111/iwj.70916. PMID: 42055966. PMCID: PMC13128319. https://europepmc.org/articles/PMC13128319.

[4] Atallah H et al. The current state of 3D-printed orthoses clinical outcomes: a systematic review. BMC Musculoskeletal Disorders. 2025. DOI: 10.1186/s12891-025-09070-4. PMID: 40890671. PMCID: PMC12400727. https://europepmc.org/articles/PMC12400727.

[5] Lin R et al. Biomechanical effects of insole material stiffness on the human foot: a finite element analysis. Scientific Reports. 2025. DOI: 10.1038/s41598-025-28905-7. PMID: 41461778. PMCID: PMC12750008. https://europepmc.org/articles/PMC12750008.