Partneři

Columna Centrum   Ortopedie Součková   Česká obuvnická a kožedělná asociace   Česká podiatrická společnost o.s.

Podpora projektu

  Ministerstvo zdravotnictví České republiky  

Projekt je realizován za podpory Ministerstva zdravotnictví ČR v Programu „PVP“.

Metody diagnostiky nohou

K volbě účinné a efektivní terapie u pacientů s funkčními ortopedickými vadami ve skeletu nohy je důležité provedení komplexní diagnostiky nohou a pohybového aparátu.

Součástí podiatrického vyšetření je

  • Provedení základní anamnézy a vstupní lékařské diagnózy podiatrem (odborný lékař – ortoped, diabetolog,…) – zjištění základních informací o pacientovi (věk, váha, zdravotní problémy, diabetes, … apod.)
  • Provedení antropometrického měření nohou – zjištění délkových, šířkových a obvodových charakteristik nohy a určení typu nohy (zjištěné informace jsou využívány pro volbu vhodné obuvi, případně ortopedických stélek)
  • Provedení diagnostiky nohou

Metody diagnostiky funkčních poruch v oblasti nohy:

  • zhotovení plantogramu – určení typu nohy a nožní klenby
  • vyhodnocení pružnosti a změny postavení nohy v odlehčení a zatížení
  • měření úhlu postavení patní kosti úhloměrem a zjištění odchylek (varosity, valgosity
  • zjištění osových úchylek dolních končetin (postavení kolenních kloubů, kotníků, palců u nohou…)
  • hodnocení typu podélné klenby nohy, zjištění ortopedických deformit a vad nohou, hodnocení stability nohou a biomechaniky pohybu pomocí podoskopu
  • kineziologický rozbor, měření lokálních tlaků na plosce nohy ve statice a dynamice a hodnocení biomechaniky chůze na tenzometrické desce
  • zjištění nestejné délky dolních končetin a měření rozdílu pomocí laserového posturometru (případně jinými metodami)

S pacientem jsou vždy konzultovány jeho pohybové návyky a posouzen typ obuvi, případně ortopedických stélek, které používá. Každý pacient je současně edukován (poučen) o zásadách výběru vhodné obuvi s doporučením, jaký typ obuvi pro něj je a nebo naopak není vhodný a proč, s ohledem na zjištěné funkční a ortopedické poruchy.

Výstupy z provedené diagnostiky nohou a pohybového aparátu:

Funkci nohy ovlivňuje celá řada parametrů, které lze z diagnostického měření zjistit, jako např.:

  • typ nohy (egyptská – nejdelší prst je palec, řecká – nejdelší je 2. až 4. prst, čtvercová – 2.,3., případně i 4.prst jsou stejně dlouhé)
  • proporční charakteristiky nohy (úzká, baculatá, nízký nebo vysoký nárt, …)
  • tvar nožní klenby (normálně klenutá, vysoká – lukovitá, podélně plochá, příčně plochá)
  • pružnost nožní klenby v zatížení (rigidní – obrys nohy v odlehčení v sedě i v zatížení ve stoje je stejný, pružná – při zatížení se noha prodlouží do délky, případně rozšíří do šířky, nestabilní – při zatížení noha poklesne do valgosity, nebo-li vbočeného postavení apod.)
  • postavení patní kosti (kolmé k podložce – v pořádku, valgosní – vbočené, varosní – vybočené)
  • deformity nohou – vbočený nebo nepohyblivý palec, kladívkové nebo drápovité prsty, kostěné výrůstky, prsty vbočené dovnitř do oblouku C, otlaky, mozoly, zarostlý nehet, apod.
  • postavení palců u nohou, malíků, kotníků a kolenních kloubů, pánve, páteře a ramen
  • nestabilita v subtalárním kloubu (kloubu mezi kostí patní a hlezenou)
  • nestejná délka dolních končetin
  • biomechanika pohybu

Podle zjištěného typu a tvaru nohou a pružnosti nožní klenby v zatížení lze pacientovi doporučit vhodný typ obuvi, nebo naopak zdůvodnit, jaký typ obuvi pro něj není vhodný a proč.

Výstupem z provedené diagnostiky nohou na podoskopu je kromě typu podélné klenby nohy a případně zjištění ortopedických deformit a vad nohou také hodnocení stability nohou ve stoji na jedné noze a při chůzi na místě s oporou a bez opory. Vytvarováním nohy do správného postavení lze např. zjistit, zda tvar podélné klenby je ovlivněn např. postavením patní kosti nebo nestabilitou v oblasti paty při zatížení a v pohybu, což je důležitá informace pro volbu terapie (typ ortopedické stélky, cvičení, …).

Pomocí laserového posturometru lze určit postavení pánve a osového skeletu, aletaké odhalit zkrat dolní končetiny (DK) a určit rozdíl v délce mezi levou a pravou DK. Při zjištění nestejné délky končetin můžeme aplikovat příslušnou korekci a bezprostředně zkontrolovat zda jsou použité korekční prvky efektivní nebo ne.

Analýza biomechaniky pohybu a kineziologický rozbor chůze se provádí s použitím tenzometrické desky, která může být doplněna kamerami. Z digitálního obrazového záznamu chůze získáme informace o průběhu odvíjení nohy a průběhu těžiště při odvalu nohy, postavení patní kosti, kolenních kloubů a pánve, ze kterých lze m.j. určit např. poruchu rovnováhy. Záznam ze statického a dynamického měření na tenzometrické desce znázorňuje postavení nohy s umístěním těžiště a rozložením tlaku na podložku ve stoje a rozložení lokálních tlaků na plosce nohy při chůzi s určením místa největší zátěže, včetně doby působení maximálního tlaku v daném místě. Veškerá data získaná z jednotlivých měření jsou zpracovávána speciálním software a ukládána v elektronické podobě, takže je možné s nimi v budoucnu dále pracovat. Výhodou je, pokud je použitý software schopen na základě analýzy zjištěných dat z provedených měření vypracovat doporučení pro výrobu individuální ortopedické stélky se zaměřením buď na korekci, nebo kompenzaci dané vady. Tím se eliminuje chybovost subjektivního posouzení a doporučení použití vhodného tvaru stélky terapeutem.

Kromě tenzometrického měřícího systému jsou využívány také další přístroje, jako tenzometrická balanční plošina, pomocí které lze odhalit poruchy rovnováhy jak na periferní tak centrální úrovni s ukazatelem tlakového rozložení váhy na jednotlivá chodidla. Na tomto zařízení lze při aplikaci doporučené obuvi a stélek ověřit, zda jsou zvolené korekční prvky účinné v souvislosti se zlepšením stability. Balanční plošina může sloužit rovněž ke cvičení koordinace a rovnováhy.

Vhodnost doporučené a obuvi a efektivitu použitých stélek a korekčních prvků lze ověřit měřením a vyhodnocením rozložení lokálních tlaků na plosce nohy obuté v obuvi pomocí senzorových stélek umístěných v obuvi mezi nohou a vkládací ortopedickou stélkou. Tak zjistíme, zda zvolené vkládací stélky jsou schopny optimálně rozložit lokální tlaky na plosce nohy a tím zamezit přetěžování rizikových míst na noze a předcházet dalšímu poranění, případně vývoje ulcerací, což je velmi důležité především u diabetiků.

Informace získané provedením diagnostiky nohou slouží jako vstupní data k prevenci a ke správnému léčebnému postupu pro odborného lékaře a k doporučení vhodných aktivních i pasivních terapeutických prostředků. Pacientovi, který projde komplexním podiatrickým vyšetřením s diagnostikou nohou, tak může být doporučena vhodná obuv pro jeho typ nohy a případné vady i s ohledem na charakter jeho chůze a účel použití. Obuv lze vybavit individuálně upravenými vkládacími stélkami (přičemž úpravy stélek je nutné provádět individuálně pro levou a pro pravou nohu). Pro aktivní korekci vady a odstranění nebo zmírnění funkčních poruch pohybového aparátu je doporučeno vhodné cvičení, případně rehabilitace.