Jak preventivně předejít problémům nohou
Prevence začíná od dětství, kdy se dítě začíná stavět a chodit a začínají se vytvářet pohybové stereotypy. Pro správný vývoj pohybového systému dítěte je důležité mu umožnit přirozený vývoj. Nechat mu větší pohybový prostor s měkkým povrchem (molitan), aby se mohlo přirozeně pohybově rozvíjet – samo stavět a chodit (nevodit ho za ruce). Jak dítě začne samostatně stát a udělá pár kroků (1 – 1,5 roku), v případě že jsou vyvinutá jadérka hlavice stehenní kosti, můžeme chůzi cvičit. Pro první krůčky jsou optimální capáčky (ponožková obuv – bez tuhé podešve), aby se stimulovaly drobné svaly nohy. Pevná obuv by dítě omezovala v pohybu a zabraňovala by drobným svalům nohou, aby se mohly rozvíjet a zapojovat se při chůzi. Jakmile začne dítě samostatně chodit a jeho chůze se stabilizuje, obouváme jej do kotníčkové obuvi s pevným opatkem a měkkou podešví, ohebnou v přední části v místě pod hlavičkami prstních kloubů. Podešev se nesmí ohýbat ve středu obuvi, protože by tak obuv bránila přirozenému odvalování nohy dítěte. V předškolním a školním věku je důležitá vhodná obuv s pevným opatkem, flexibilní v přední části a volená podle typu pro danou činnost.
Důležité je dítěti umožnit praktikovat pravidelné pohybové aktivity adekvátní danému věku, bez zbytečného statického přetěžování. Pokud to podmínky umožňují, necháme děti co nejčastěji běhat naboso po přirozených, měkkých 3D površích – písek, tráva, mech, …. Chůze naboso po přirozených površích je vhodná i pro dospělé. Vyrovnávání stability při chůzi na nerovném povrchu zlepšuje prokrvení nohou a procvičuje a zpevňuje svaly nohou. Chůze naboso po tvrdých površích – dlažba, beton, plovoucí podlahy apod. pro nohy ani kloubní systém není vhodná.
Většinu dne je ale noha uzavřená v obuvi. Proto je důležité výběru vhodné obuvi věnovat zvýšenou pozornost. Více informací najdete v článku „Jak se správně obouvat“.
Řadu nepříjemných problémů na nohou mohou zapříčinit i nevhodné ponožky. Vždy je potřeba si uvědomit, pro jakou činnost budeme obuv a ponožky používat. Ponožky by neměly mít těsný nebo příliš volný lem kolem kotníku, ani hrubý šev nad prsty. Těsná ponožka brání prokrvování nohy, volná ponožka se může shrnout v obuvi a způsobit otlaky a puchýře, zrovna tak, jako hrubý šev nad prsty.
Součástí péče o nohy je i pravidelná hygiena (rovněž hygiena prádla a obuvi), koupele, masáže, ošetřování nohou hydratačními krémy. Důležitá je péče o nehty a jejich stříhání do správného tvaru, tj. do roviny. Nehet nesmí být kratší než konec nehtových valů, měl by částečně přesahovat nehtový val, protože nehtová ploténka formuje nehtové lůžko a bříško prstu.
Deformity nehtů ale i prstů mohou být způsobeny rovněž nevhodnou obuví. Nošením krátké, nebo úzké a špičaté obuvi, kdy hrany obuvi působí tlakem na prsty, dochází nejen k jejich deformaci, ale často také k zarůstání nehtů, zvlášť u palce. Noha se při odvíjení v podélném směru prodlužuje a když palec naráží na přední a boční hranu obuvi, dochází k deformaci nehtových plotének a dráždění měkkých tkání, zánětům a hnisavým otevřeným ranám. Velké nebezpečí v takovém případě hrozí především u diabetiků, kdy může dojít až k amputaci palce.
Prevenci syndromu diabetické nohy u diabetiků – pravidelné péči o nohy a požadavkům na diabetickou obuv je věnován článek „Problematika diabetické nohy“ a „Obuv pro diabetiky“.